10 C 219/2021-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do [datum]. Žalovaný však neuhradil ničeho. Smlouva byla uzavřena elektronicky, kdy žalovaný projevil vůli smlouvu uzavřít na základě tzv. verifikační platby, kterou zaslal ze svého účtu na účet věřitele. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] a nákladů na upomínání ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] splatný do [datum] Smlouva byla uzavřena elektronicky, kdy žalovaný projevil svou vůli uzavřít smlouvu tzv. verifikační platbou ve výši [částka] zaslanou na účet věřitele. Žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka] bezhotovostně na účet, kdy částka mu byla dne [datum] odeslána na účet. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum]. 4. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. V daném případě soud uzavřel, že žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru dne [datum] s žalovaným v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak předpokládá zákon o spotřebitelském úvěru, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši [částka] posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal, a je povinen je tak k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku vrátit. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto ohledem na výzvu ze dne [datum], v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum]. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.). Soud žalobu zamítl co do zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a ve výši rozdílu 1,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.). 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 věty prvé o. s. ř. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě [částka], když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), ve výši mimosmluvní odměny 2 x [částka], a úkon (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení činí celkem [částka] Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.