14 C 190/2021-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila v návrhu na zahájení řízení doručeném soudu dne [datum] předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále nárok na zaplacení částky [částka]. Jistina žalobou uplatněné pohledávky představovala v částce [částka] poměrnou část (za dobu trvání pojištění od [datum] do [datum]) žalovaným jako pojistníkem žalobkyni jako pojistiteli neuhrazeného pojistného z pojistné smlouvy účastníků [číslo] z [datum], a jejímž předmětem bylo„ pojištění majetku a odpovědnosti občanů“, s počátkem pojištění od [datum]. Část jistiny žalobou uplatněné pohledávky rovná částce [částka] představovala konečně v uvedené pojistné smlouvě účastníků dle žalobkyně smluvně sjednaný, ale žalovaným žalobkyni jako pojistiteli nezaplacený poplatek za náklady na upomínání žalovaného o uhrazení dlužného pojistného po zániku pojištění (konkrétně za upomínku žalobkyně po zániku pojištění z [datum]). 2. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého žalobkyně jako pojistitel (ještě pod názvem [právnická osoba]) a žalovaný označený jako pojistník dne [datum] podepsali pojistnou smlouvu [číslo]. Sjednaný předmět této pojistné smlouvy spočíval v pojistném krytí žalovaného v případě vymezených odpovědnostních vztahů (včetně pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při řízení motorových vozidel... podrobněji viz. smlouva samotná), a to oproti placení sjednaného běžného ročního pojistného ve výši [částka], splatného ročně vždy k 14 prosinci počínaje dnem [datum]. Smluvně byl v pojistné smlouvě sjednán počátek pojištění na [datum], doba trvání pojištění na neurčito. Že by smlouva samotná odkazovala na jakýkoliv sazebník žalobkyně, to z ní zjištěno nebylo a soud proto nemá za prokázané tvrzení žalobkyně, že v rámci dané smlouvy na sebe žalovaný jejím podpisem převzal závazek k uhrazení jakéhokoliv poplatku dle jakéhokoliv sazebníku žalobkyně. Stejně tak nebyla z provedených důkazů zjištěna žádná skutečnost, se kterou by daná pojistná smlouva (nebo i zákon sám) pojil jako právní následek zánik povinnosti žalovaného platit žalobkyni pojistnou smlouvou sjednané pojistné i pro dobu od [datum] do [datum]. 3. Podle věty první § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 4. Dle § 2 z.č. 37/2004 Sb. je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 5. Dle § 12 odst. 1 a 2 z.č. 37/2004 Sb. platí, že právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li zákon č. 37/2004 Sb. jinak. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. 6. Dle § 13 odst. 1 z.č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 7. Dle věty první § 517 odst. 1 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví nař. vl. [číslo] Sb. ve znění pozdějších předpisů. 8. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2 z.č. 37/2004 Sb. Předmětem pojištění byly v pojistné smlouvě přesně specifikované nahodilé události, jak je soud demonstrativně výše uvedl. Z titulu pojistné smlouvy pak žalobkyni vzniklo vůči žalovanému jako pojistníkovi právo na placení sjednaného běžného (ročního) pojistného (a žalovanému oproti tomu závazek toto pojistné žalobkyni platit – a to v termínech sjednané splatnosti – vždy k 14. 12. daného roku na další roční pojistné období). Pojistné pak bylo na základě § 12 odst. 2 z.č. 37/2004 Sb. splatné v částkách [částka], a to k [datum] na pojistné období od [datum] do [datum]. Když nebyla prokázána žádná skutečnost, v důsledku které by povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni i toto další sjednané běžné roční pojistné (splatné [datum]), pak požaduje-li z něho žalobkyně za dobu trvání pojištění od [datum] do [datum] částku [částka] (a tato dle propočtu soudu dosahuje dokonce [částka] - dle výpočtu [částka] roční pojistné [číslo] dní v daném pojistném období x 112 dní od [datum] do [datum]), je žaloba v této části zcela důvodná. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku [částka] žalobkyni zaplatit. S oporou v §§ 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku pak soud žalobě vyhověl i ohledně žalobkyní nárokovaného úroku z prodlení, a to jen co do té jeho části, která vyjadřovala výši zákonného úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení ([datum]), a tedy v sazbě 9,75 % ročně. Ohledně vyššího úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou naopak ve výroku č. II tohoto rozsudku zamítl. Stejně tak soud žalobu zamítl co do nárokovaného poplatku [částka] za upomínku po zániku pojištění, a to když žalobkyně neprokázala existenci žádného právního úkonu, v rámci kterého by účastníci smluvní povinnost žalovaného k jeho úhradě sjednali. V pojistné smlouvě samotné (jak tvrdila žalobkyně) k tomu dle jejího zjištěného obsahu nedošlo. Pokud pak v jiné její součásti, tu žalobkyně nedoložila. Takovou součástí není pak bez dalšího toliko jakýkoliv„ Sazebník“ stanovující toliko výši nějakých smluvních povinností, o nichž soudu není po provedeném dokazování známo ničeho o jejich obsahu, potažmo o skutečnostech jejich platného sjednání. 9. Za splnění podmínek stanovených pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci, plynoucích z § 142a o.s.ř., přiznal soud ve věci 10. Za splnění podmínek stanovených v § 142a odst. 1 o.s.ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení částečně úspěšné žalobkyni, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalobkyni podle tohoto ustanovení přiznal proti žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení (když byla žalobkyně úspěšná po k [datum] provedené kapitalizaci jí nárokovaného a naopak jí i přiznaného plnění co do 80 % - částky [částka] z [částka], a neúspěšná tedy co do 20 %, pak jí přísluší 60 % náhrada nákladů řízení). Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny právnímu zástupci žalobkyně za 3 úkony právních služeb ve výši celkem [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 (za převzetí právního zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínku), tři režijní paušály za uvedené 3 úkony právních služeb zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1966 Sb. ve výši celkem [částka] a z náhrady za 21 % DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka]. Když tak celkové náklady řízení žalobkyně představují částku [částka], přísluší žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu 60 % této částky, tedy právo na náhradu částky [částka]. 11. Náhrada nákladů řízení se dle § 149 odst. 1 o.s.ř. hradí k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému v obou výrocích tohoto rozsudku stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.