14 C 22/2021-15 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému, a to na zaplacení částky [částka], představující žalovaným žalobkyni neuhrazené televizní poplatky (ve výši 135 Kč/měsíc) za měsíce září 2019 až leden 2020 (5 měsíců x [částka]). Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalovaném i zaplacení příslušenství (v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce [částka]) každého z žalobou nárokovaných neuhrazených televizních poplatků, tedy vždy z částky [částka], a to vždy od 16. dne toho kterého měsíce, za který byl žalobkyní ten který televizní poplatek nárokován, a to vždy až do dne [datum]. 2. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 1. 2021, č.j. 14 C 22/2021-11 vyzván, aby se do 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž to s doložkou, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno zásilkou adresovanou do jeho vlastních rukou, a to fikcí doručení na adrese trvalého bydliště žalovaného dne [datum]. Žalovaný se na výzvu v něm obsaženou ve stanovené lhůtě (a ani do vydání tohoto rozsudku) nevyjádřil, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud pak ve věci rozhodl na základě listinných důkazů (a celého obsahu spisu), přičemž na tomto podkladu má za prokázaný tento skutkový stav věci. Žalovaný je počínaje měsícem srpen 2019 veden jako poplatník televizního poplatku v Evidenci poplatníků televizního poplatku žalobkyně, a to když jako odběratel elektřiny v místě připojeném k distribuční soustavě (v místě tr. bydliště žalovaného uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku), nereagoval nijak na mu dne [datum] doručenou výzvu žalobkyně z [datum] k čestnému prohlášení žalovaného (pro které mu byla žalobkyní stanovena lhůta 30 dní od doručení této výzvy) o takových skutečnostech, že na straně žalovaného existují takové okolnosti, v důsledku kterých by nebyl poplatníkem televizního poplatku (včetně v této výzvě žalovanému poskytnutého poučení ze strany žalobkyně o tom, že pokud v uvedené lhůtě nebude na tuto výzvu reagovat, bude žalobkyně nucena žalovaného dle zákona za poplatníka televizního poplatku považovat a zařadit jej do evidence poplatníků s povinností televizní poplatky hradit). Zároveň nebylo provedeným dokazováním prokázáno, že by žalovaný žalobkyni něčeho uhradil na televizní poplatky za měsíce září 2019 až leden 2020. Přitom k úhradě televizních poplatků za tyto měsíce v celkové výši [částka] (5 x [částka]) byl žalovaný žalobkyní v další dodatečné lhůtě vyzván výzvou žalobkyně z [datum] (převzatou žalovaným osobně dne [datum]). 4. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 3 odst. 4 téhož zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 6 téhož zákona měsíční výše televizního poplatku činí od [datum] [částka]. Podle § 7 odst. 2 téhož zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 téhož zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Na základě těchto ustanovení, které soud aplikoval na zjištěný skutkový stav, soud uzavírá, že žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku podle § 3 odst. 4 a § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. činila výše poplatku v období, které je předmětem žaloby, [částka] měsíčně. Za řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil něčeho na televizní poplatky za žalobou vymezených 5 měsíců, kdy za tyto měsíce proto žalovanému vznikl na televizních poplatcích dluh v celkové výši [částka] (5 x [částka]). Žalobkyně žalovaného k úhradě zjištěného dluhu zároveň vyzvala v dodatečné a přiměřené lhůtě výzvou ve smyslu § 10 z.č. 348/2005 Sb. Soud proto uzavřel, že žaloba je ohledně jistiny ve výši [částka] podána důvodně, a proto jí v této části vyhověl. Jde-li o nárokované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení s úhradou jednotlivých televizních poplatků, které žalobkyně kapitalizovala k [datum] částkou [částka], pak i v této části je žaloba důvodná. Žalobkyně má totiž nárok na zákonný úrok z prodlení s úhradou každého z dlužných televizních poplatků s oporou v § 1968 a 1970 z.č. 89/2012 Sb. a na základě skutečnosti, že splatnost každého z televizních poplatků je k 15. dni daného měsíce. S úhradou každého z uplatněných televizních poplatků tak je žalovaný počínaje 16. dnem toho kterého měsíce, za který je televizní poplatek nárokován, v prodlení a žalobkyni (za současného naplnění podmínek plynoucích z § 10 z.č. 348/2005 Sb.) náleží právo na zákonný úrok z prodlení. V této výši se jej žalobkyně také domáhala, vypočetla jej, a i správně kapitalizovala částkou [částka] za dobu prodlení s úhradou všech nárokovaných televizních poplatků do [datum]. Proto soud žalobě vyhověl i ohledně nárokovaného příslušenství uplatněné pohledávky. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud pak plně úspěšné žalobkyni přiznal pouze účelně vynaložené náklady za soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné za dva úkony po [částka] a jako výdajů žalobkyně spojených s předžalobní upomínkou a podáním žaloby (2 x [částka]), na které by jí příslušelo právo i v případě, že by nebyla právně zastoupena (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb.). Soud přitom náklady vynaložené na zastoupení advokátem nepovažuje za náklady účelně vynaložené v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12, nebo ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2933/15, neboť podle názoru soudu totiž srovnatelné spory jako je tento při jeho právní i skutkové jednoduchosti, může žalobkyně řešit při využití svých zaměstnanců právního útvaru, když vyplnit žalobu formulářového typu je bezpochyby schopna i osoba s nižším než vysokoškolským právnickým vzděláním. Využití právních služeb advokáta v daném případě není důvodné, když nejde o skutkově či právně složitý spor. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že žalobkyni vznikají i náklady se zpracováním podání. Soud proto přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši [částka], které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).