19 C 190/2020-52 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] (dále také jen„ žaloba“) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka]. Žaloba byla odůvodněna zejména tím, že [právnická osoba] Paribas Finance, SE (dále také jen„ původní věřitelka“), uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, [číslo] na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka] na nákup žalovaným vybraného zboží. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných 11 měsíčních splátkách ve výši [částka] (zahrnujících i příslušenství), a to vždy k 17. dni v měsíci počínaje [datum]. Z citované smlouvy vznikla žalovanému dále povinnost uhradit úroky ve výši 19,3 % ročně a měsíční pojistné ve výši odpovídající 4,99 % z měsíční splátky. Jelikož žalovaný neuhradil žádnou z předepsaných splátek, postupem dle čl. VII. 3 obchodních podmínek (jimiž se smluvní vztah řídil) prohlásila původní věřitelka celou pohledávku za splatnou ke dni [datum] s tím, že dle článku VII. 5 obchodních podmínek se stává splatné příslušenství součástí jistiny. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl původní žalobkyni dále smluvní nárok na smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % denně z částky splátky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení. Dle žalobkyně tedy žalovaný nadále z předmětné smlouvy dluží částku [částka] odpovídající výši poskytnutého úvěru, částku [částka] odpovídající úrokem kapitalizovaným ke dni zesplatnění úvěru, částku [částka] odpovídající náklady spojenými s vymáháním pohledávky, částku [částka] odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a částku [částka] odpovídající dlužným pojistným za pojištění schopnosti splácet úvěr. Všechny nároky uplatněné v tomto řízení byly původní věřitelkou postoupeny na žalobkyni. Dále žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěrů zkoumala původní věřitelka schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím žalovaným poskytnutých informací o jeho příjmových poměrech (které ověřila telefonicky u zaměstnavatele žalovaného) a jeho výdajových poměrech, které porovnala s dostupnými pohyby na bankovním účtu žalovaného, se státem publikovanými údaji o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva, taktéž původní věřitelka prověřila osobu žalovaného v registrech dlužníků. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstala zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Z listiny označené„ Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] Přihláška k pojištění pro revolvingový úvěr (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb [číslo])“ (dále jen„ smlouva“), bylo zjištěno, že žalovaný v postavení klienta podepsal smlouvu dne [datum], osoba jednající za původní věřitelku smlouvu podepsala dne [datum] (čímž žalovaný a původní věřitelka smlouvu uzavřeli). Žalobkyně se smlouvou zejména zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to formou úhrady nákupu zboží označeného„ drobné černé elektro“ tak, že původní věřitelka finanční prostředky po posouzení žádosti o revolvingový úvěr poskytne bezhotovostně na bankovní účet zprostředkovatele (konkrétní bankovní účet však nebyl ve smlouvě uveden). Jako zprostředkovatel úvěru byla ve smlouvě uvedená [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. Z článku V. smlouvy ve spojení s přehledem specifických podmínek obsaženým v článku IV. smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný přistoupil jako pojištěný k pojištění podle„ RS CA 1/ 2008“ uzavřené mezi původní věřitelkou (jako pojistníkem) a [právnická osoba], jakožto pojistitelem. Výše měsíční úhrady za pojištění byla sjednána ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Pojištění bylo dále v přehledu specifických podmínek označeno jako„ soubor master – čl. 4 VI Rámcové pojistné smlouvy ř. CA 1/ 2008. V přehledu specifických podmínek obsažených v článku IV. smlouvy bylo dále sjednáno, že poskytnuté finanční prostředky žalovaný uhradí původní věřitelce v 11 měsíčních splátkách ve výši [částka] (bez pojištění) splatných k 17. dni v měsíci počínaje od [datum]. Při zohlednění úhrady za pojištění pak činila měsíční splátka [částka]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 19,3 % ročně. Z článku VII. odst. 8 smlouvy bylo zjištěno, že původní věřitelka a žalovaný sjednali pro případ nesplácení úvěru žalovaným ve prospěch původní věřitelky (a k tíži žalovaného) mj. smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši [částka] s tím, že náhrada bude účtována maximálně jednou u jednoho splatného závazku prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci prodlení s úhradou závazku. 4. Z článku II. smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti sdělil původní věřitelce dále uvedené údaje, o nichž prohlásil, že jsou úplné a pravdivé. Žalovaný v době podpisu smlouvy bydlel na adrese [obec a číslo] v nemovitosti, jíž byl vlastníkem (z údajů však není zjistitelné, zdali se jednalo o dům či byt). Žalovaný neměl vyživovací povinnost k dítěti, byl rozvedený. Žalovaný dosahoval příjmu [částka] bez (frekvence výplaty příjmu nebyla uvedena; taktéž nebylo uvedeno, zdali se jedná o příjem před zdaněním nebo po něm); byl zaměstnán jako dělník u [právnická osoba] – pozemní stavby. Výdaje žalovaného (za blíže neurčené časové období) činily celkem [částka] a byly tvořeny toliko náklady na bydlení. Z žádné listiny žalobkyní navržené k důkazu nebylo zjištěno, že by původní věřitelka údaje uvedené žalovaným ohledně jeho osobních a majetkových poměrů jakkoli ověřovala (s výjimkou občanského průkazu žalovaného, jehož kopii žalobkyně soudu předložila). 5. Z písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o postoupení“) soud zjistil, že původní věřitelka, v postavení postupitelky, a žalobkyně, v postavení postupníka, smlouvu o postoupení uvedeného dne podepsaly, a tímto ji uzavřely. Soud z listinných důkazů citovaných v tomto odstavci rozsudku dále zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena původní věřitelkou na žalobkyni. Účinnost smlouvy o postoupení byla dle článku 3., odst. 3.3 byla sjednána okamžikem, kdy žalobkyně uhradí původní věřitelce úplatu dle článku 4 smlouvy o postoupení – k tomuto došlo ke dni [datum], jak bylo zjištěno z potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek vytaveného dne [datum] původní věřitelkou. Z článku 2 a 3 smlouvy o postoupení ve spojení s přílohou [číslo] k této smlouvě (položka 133) bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla mj. pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni informován ze strany původní věřitelky. 6. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí v této věci. 7. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Původní věřitelka a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] o obsahu uvedeném v bodě 3 odůvodnění rozsudku. Původní věřitelka a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které postoupila původní věřitelka na žalobkyni pohledávky za žalovaným plynoucí ze smlouvy, a to s účinností od [datum] (kdy došlo k úhradě sjednané úplaty). O této skutečnosti byl žalovaný původní věřitelkou vyrozuměn. 8. V řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitelka jakkoli ověřila údaje sdělené žalovaným pro účely posouzení jeho úvěruschopnosti. Z provedeného dokazování soud dále nevzal za prokázané, že by původní věřitelka jakoukoli formou poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Ke skutkovému závěru o poskytnutí částky [částka] pak nebylo možno dospět ani na základě obsahu listiny bez označení (v elektronické formě označené žalobkyní jako„ malčík_dokladočerp..pdf“), z obsahu výpisu z účtu (č. úvěru [číslo]) či z přehledu financování (a to ani v jejich vzájemné souvislosti). První z uvedených listin obsahuje blíže nevysvětlené údaje, z nichž ani jeden nelze posoudit jako doklad o výplatě částky [částka] k rukám [právnická osoba] (dle ujednání ve smlouvě), případně o poskytnutí této částky přímo žalovanému. Výpis z účtu obsahuje toliko řadu blíže nespecifikovaných údajů (včetně poznámky„ FIN DTS [číslo] PJC [číslo]“, která ani v připojených vysvětlivkác