19 C 264/2020-22 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum] (tj. do dne zániku pojistného vztahu) a v části [částka] žalovaným neuhrazené náklady za žalobkyní odeslanou upomínku na dlužné pojistné, to vše dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní (jakožto pojistitelkou) a žalovaným (jakožto pojistníkem). 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 7. 12. 2020, č. j. 19 C 264/2020-16, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného (přičemž jiná adresa pro doručování nebylo zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (při zohlednění skutečnosti, že poslední den desetidenní lhůty připadl na státní svátek). Usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 7. 12. 2020, č. j. 19 C 264/2020-16, bylo tedy žalovanému doručeno dne [datum], lhůta pro vyjádření pak plynula do [datum] včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o investičním životním pojištění [číslo] (dále jen„ smlouva“), v níž se žalobkyně mj. zavázala, že poskytne plnění ve výši ujednané ve smlouvě v případě, že se žalovaný dožije věku 70 let, u žalované nastane úmrtí, invalidita, úraz či nemoc v rozsahu sjednaném smlouvou. Žalovaný se pak zejména zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši [částka] měsíčně. Smlouva byla sjednána na dobu určitou s počátkem pojištění od [datum]. Dále bylo mezi účastníky sjednáno měsíční pojistné období. Sjednané pojištění zaniklo v důsledku jeho výpovědi žalovaným ke dni [datum], taktéž nejpozději do tohoto dne žalobkyně účtovala žalovanému pojistné (viz přehled inkasní bilance obsažený v přípisu žalobkyně ze dne [datum]). Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek v dodatečné lhůtě patnácti dnů, a to upomínkou ze dne [datum], téhož dne odeslanou žalované na adresu žalované. 4. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně s žalovaným sjednala povinnost žalovaného k úhradě jakýchkoli nákladů spojených s upomínáním. Ve smlouvě účastníci sice sjednali, že smluvní vztah se řídí mj. Přehledem poplatků a parametrů, avšak žalobkyní předložený Přehled poplatků a parametrů pojištění neobsahuje ujednání o tom, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s upomínáním a vymáháním ve výši [částka]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na nároky uplatněné v tomto řízení čehokoli uhradil, nebo že by tyto nároky byť v částečném rozsahu zanikly z jiného důvodu. 5. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto pojistitelkou, a žalovaným, jakožto pojistníkem, byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění. Pojištění plynoucí z této smlouvy trvalo od [datum] do [datum] (tvrzení žalobkyně, že pojistný vztah trval až do dne [datum] nebylo prokázáno). Dle § [číslo] odst. 1 a § 2783 odst. 1 o. z. vzniklo žalobkyni právo na pojistné ve sjednané měsíční výši [částka] od počátku pojištění, tj. od [datum], do dne ukončení pojištění, tj. do [datum]. Žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však hradit. Dle § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. bylo pojistné splatné vždy k prvnímu dni měsíčního pojistného období, tedy vždy k 1. dni každého měsíce, po který pojistný vztah trval. Nárokovala-li žalobkyně toliko poměrnou část pojistného za dobu od [datum] do skončení pojistného vztahu, dospěl soud k závěru, že se jedná o období od [datum] do [datum] (nikoli až do tvrzeného [datum]). Za tuto dobu trvání pojištění náleží žalobkyni poměrná část pojistného ve výši [částka] (měsíční pojistné [částka] x 2 měsíce (tj. listopad a prosinec 2018)). Žalobkyně pak požadovala na pojistném za uvedené období toliko částku [částka], tedy v tomto rozsahu je žaloba důvodná. 6. Pokud žalobkyně požadovala paušalizované náklady za upomínání ve výši [částka], pak soud nevzal tento nárok žalobkyně za prokázaný (jak je uvedeno v odstavci 4 odůvodnění tohoto rozsudku). Jelikož z žádné žalobkyní předložené a k důkazu provedené listiny totiž nelze uzavřít, že by žalovanému vznikla na základě smluvních ujednání povinnost k úhradě jakýchkoli nákladů za upomínání, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II). 7. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 5 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou každého z žalobou uplatněného pojistného (za měsíce listopadu 2018 a prosinec 2018) vždy od 2. dne měsíce, pro který mělo být pojistné zaplaceno. Žalobkyni proto vždy ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení v sazbě 9 % ročně dle citované vyhlášky, který však žalobkyně požaduje pouze od [datum] do [datum]. Za uvedené období pak zákonný úrok z prodlení z částky [částka] (tj. z dlužného pojistného) činí [částka], proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a co do zbylé části [částka] žalobu jako nedůvodnou zamítl. 8. V intencích výše uvedeného soud shrnuje, že shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] a úroku z prodlení v zákonné sazbě 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] (výrok I) s tím, že žalovaný je povinen tyto nároky zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok II). 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 80,1 % (úspěch žalobkyně 90,05 % (vyjádřený částkou [částka]) po odečtení jejího neúspěchu 9,95 % (vyjádřeného částkou [částka]) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015)). Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně činí tedy [částka], z nich soud žalobkyni přiznal 80,1 %, tj. [částka] (výrok III). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož p