19 C 267/2020-45 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazenou zápůjčku (sjednanou a žalovanému poskytnutou ve výši [částka]) a v části [částka] žalovaným neuhrazený poplatek (sjednaný ve výši [částka] a tvořený v části [částka] kapitalizovaným úrokem ve výši 29 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (který žalobkyně požaduje ve výši [částka]), v části [částka] poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení (který žalobkyně požaduje ve výši [částka]) a v části [částka] poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení (který žalobkyně požaduje ve výši [částka])), to vše dle smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným. Žalobkyně dále požadovala sjednaný úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] (tj. od marného uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky) do [datum] (v kapitalizované výši [částka]) a dále od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] (tj. ode dne marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky) do [datum] (v kapitalizované výši [částka]) a dále od [datum] do zaplacení. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vyhlášení rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] uzavřel se [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále také jen„ smlouva“), jejíž součástí se staly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Na základě smlouvy [právnická osoba], předala žalovanému v hotovosti částku [částka], a to nejpozději v den podpisu (uzavření) smlouvy. Žalovaný se zavázal [právnická osoba], tuto částku společně se sjednaným poplatkem ve výši [částka] (tvořeným v části [částka] kapitalizovaným úrokem ve výši 29 % ročně za sjednanou dobu trvání smlouvy, v části [částka] úhradou za zpracování, doručení a flexibilní splácení a v části [částka] úhradou za administrativní činnost a komfortní splácení) vrátit v hotovosti prostřednictvím 45 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činila [částka] pro v pořadí 1. až 44. splátku a [částka] pro v pořadí poslední splátku. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na sedmý kalendářní den od uzavření smlouvy, splatnost poslední splátky tedy nastala dne [datum]. Pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě nároků uplatněných v tomto řízení, poprvé však byl žalovaný vyzván k úhradě v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo odeslaného žalované dne [datum]. Ke své osobě v době uzavření smlouvy žalovaný uvedl, že žije v nájmu; je zaměstnán u [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka]; je svobodný, má jednu vyživovací povinnost a jeho odhadované výdaje činí [částka] měsíčně. Žalovaným uvedené informace původní věřitelka ověřila dohodou o provedení práce ze dne [datum] (na základě níž měl žalovaný pro [právnická osoba], provádět práci lisování plastů v rozsahu maximálně 300 hodin, a to v době od [datum] do [datum], za hodinovou odměnu nejméně [částka]) a výplatními lístky za měsíce únor až duben 2017 (čistý měsíční příjem žalovaného plynoucí z činnosti dle citované dohody činil v únoru 2017 částku [částka], v březnu 2017 částku [částka] a v dubnu 2017 částku [částka]). 4. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný zaplatil na závazky plynoucí ze smlouvy více než, bylo žalobkyní tvrzeno. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžité závazky žalovaného zanikly ve vyšším rozsahu, než bylo žalobkyní tvrzeno. 5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 9. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] 2017 Sb. (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní [právnická osoba] 20. Soud dále dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce [číslo] uzavřená [datum] mezi původní věřitelkou a žalovaným je dle své povahy smlouvou o spotřebitels