19 C 273/2020-22 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] 018 do zaplacení. Dle žalobních tvrzení představuje jistina pohledávky v části [částka] žalovaným neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum] a v části [částka] žalovaným neuhrazený poplatek za odeslání upomínky, to vše dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi původní věřitelkou [právnická osoba], a žalovaným. Pohledávka byla na žalobkyni převedena v rámci převodu pojistného kmene z původní věřitelky na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 7. 12. 2020, č. j. 19 C 273/2020-19, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného (neboť jiná adresa pro doručování nebyla u žalovaného zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu České pošty, s. p., nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 11. 12. 2020, č. j. 19 C 273/2020-19, bylo tedy žalovanému doručeno dne [datum], lhůta pro vyjádření plynula do [datum] včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba], v postavení pojistitelky, a žalovaný v postavení pojistníka uzavřeli dne [datum] smlouvu, [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného tovární značky Citroën, typu Berlingo, [registrační značka] Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Dále bylo mezi účastníky sjednáno pojistné za první pojistné období ve výši [částka] ročně po slevě a roční pojistné období. Splatnost pojistného pak bylo sjednáno ve dvou pololetních splátkách ve výši à [částka]. V mezidobí došlo k přechodu práv a povinností plynoucích ze smlouvy z původní věřitelky na žalobkyni, a to na základě převodu pojistného kmene. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek plynoucích ze smlouvy, a to upomínkou ze dne [datum], která byla žalovanému zaslána na adresu trvalého pobytu dne [datum]. 4. Soud nemá za prokázané, že by nastala skutečnost, se kterou právní řád nebo smlouva spojuje zánik pojistného vztahu nebo z něj plynoucí povinnosti žalovaného platit sjednané pojistné. V řízení dále nebylo prokázáno, že by původní věřitelka s žalovaným sjednala povinnost žalovaného k úhradě jakýchkoli nákladů spojených s upomínáním. Konečně v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na pojistné uplatněné v tomto řízení čehokoli uhradil, nebo že by tento nárok byť v částečném rozsahu zanikl z jiného důvodu. 5. Na základě výše uvedených zjištění soud předně dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto řízení dána na základě § 105b odst. 1 věty první zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Dále soud uzavřel, že mezi původní věřitelkou, jakožto pojistitelkou, a žalovaným, jakožto pojistníkem, byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Pojištění plynoucí z této smlouvy trvalo od [datum]. Dle § [číslo] odst. 1 a § 2783 odst. 1, 2 o. z. vzniklo žalobkyni právo nejméně na pojistné za první pojistné období v sjednané pololetní splátce ve výši [částka]. Žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však uhradit. V souladu s § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. bylo roční pojistné splatné vždy ve dvou splátkách se splatností k 29. 1. a 29. 7. každého roku, po který pojistný vztah trval. Nárokovala-li žalobkyně toliko poměrnou část pojistného za dobu od [datum] do [datum], náleží jí poměrná část pojistného ve výši [částka] (první splátka ročního pojistného [částka] Kč/181 dnů za příslušné pololetí x 112 dnů (tj. od [datum] do [datum])). Proto soud žalobě v rozsahu částky [částka] vyhověl (výrok I). 6. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 5 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou pojistného ve výši [částka] splatného dne [datum]. Žalobkyni proto ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka]. Jelikož však žalobkyně požadovala úrok z prodlení z pojistného toliko za období od [datum] do zaplacení, soud žalobě v rozsahu příslušenství vyhověl (výrok I). 7. Pokud žalobkyně požadovala poplatek za upomínku ve výši [částka], pak soud nevzal tento nárok za prokázaný, neboť z žádné žalobkyní předložené listiny totiž nelze uzavřít, že by žalovanému vznikla na základě smluvních ujednání povinnost k úhradě jakéhokoli poplatku. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II). 8. Soud shrnuje, že shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] a úroku z prodlení v sazbě 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I) s tím, že žalovaný je povinen tyto nároky zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok II). 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 80 % (úspěch žalobkyně 90 % (vyjádřený částkou [částka]) po odečtení jejího neúspěchu 10 % (vyjádřeného částkou [částka]) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015)). Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně činí tedy [částka], z nich soud žalobkyni přiznal 80 %, tj. [částka] (výrok III). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Použití ustanovení § 14b advokátního tarifu je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.