19 C 307/2020-31 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem v kapitalizované výši [částka] a ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovanou neuhrazenou zápůjčku (sjednanou a žalované poskytnutou v hotovosti ve výši [částka]) a v části [částka] žalovanou neuhrazený poplatek za hotovostní inkaso splátek (sjednaný ve výši [částka]), to vše dle smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] Credit International, SE (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovanou. Žalobkyně dále požadovala úrok sjednaný ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do [datum] (v kapitalizované výši [částka]) a dále od [datum] do zaplacení; taktéž požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] (tj. ode dne marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do [datum] (v kapitalizované výši [částka]) a dále od [datum] do zaplacení. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celé řízení zůstala procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastnic za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dne [datum] uzavřela s původní věřitelkou smlouvu [číslo] označenou jako„ smlouva o půjčce“ (dále také jen„ smlouva“), jejíž součástí se staly Smluvní podmínky. Smluvní strany ujednaly, že smluvní vztahy plynoucí ze smlouvy se řídí českým právem. Na základě smlouvy původní věřitelka předala žalované v hotovosti částku [částka], a to nejpozději v den podpisu (uzavření) smlouvy. Žalovaná se zavázala původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným poplatkem v souhrnné výši [částka] (tvořeným v části [částka] poplatkem za administrativní činnost, ve výši [částka] kapitalizovaným úrokem v sazbě 23,72 % ročně, v části [částka] poplatkem za žalovaným zvolené hotovostní inkaso splátek) vrátit v hotovosti prostřednictvím 58 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činila [částka]. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na sedmý kalendářní den od uzavření smlouvy ([datum]), splatnost poslední splátky tedy nastala dne [datum]. Pohledávka za žalovanou plynoucí ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovanou k úhradě nároků uplatněných v tomto řízení, poprvé však byla žalovaná vyzvána k úhradě v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo odesláno žalované dne [datum], s tím, že žalovaná byla k úhradě závazků vyzvána v desetidenní lhůtě od doručení oznámení. V době uzavření smlouvy žalovaná sdělila, že příjmy její domácnosti tvoří sirotčí důchod ve výši [částka] a„ mateřská“ ve výši [částka], měsíční výdaje činí [částka] za nájemné/inkaso, [částka] výdaje domácnosti, [částka] splátky/půjčky/alimenty a [částka] výdaje na telefon. Dále sdělila, že žije v podnájmu, domácnost sdílí s rodiči a má jednu vyživovací povinnost k dítěti narozenému v roce 2014. Žalovanou uvedené údaje původní věřitelka ověřila toliko občanským průkazem žalované a nájemní/ubytovací smlouvou. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná čehokoli zaplatila na závazky plynoucí ze smlouvy. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžité závazky žalované zanikly ve vyšším rozsahu, než bylo žalobkyní tvrzeno. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 9. Podle § 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 (dále jen„ ZoSÚ“), se pro účely tohoto zákona rozumí dle písm. a) citovaného ustanovení spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání; a dle písm. b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 10. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní původní věřitelky. 18. Soud dále dospěl k závěru, že původní věřitelka uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. (ač je tato smlouva ve svém písemném vyhotovení označena jako„ smlouva o půjčce“). Tato smlouva je dle své povahy smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném od 25. 2. 2013. Proto se soud zabýval otázkou, zdali smlouva o zápůjčce byla z hlediska spotřebitelského práva uzavřena platně. Dle shora citovaného § 9 odst. 1 ZoSÚ tížila původní věřitelku povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jakožto spotřebitelky, splácet zápůjčku ve výši [částka] Touto povinností je třeba rozumět takovou činnost původní věřitelky, jejímž výstupem je zjištění, zda v konkrétním případě žalovaná v postavení spotřebitelky bude schopna dostát svým smluvním finančním závazkům. Odbornou péčí lze pak v souladu s § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 27. 12. 2015, chápat jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kt