20 C 52/2021-14 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná neuhradila celou kupní cenu za dodané zboží. Žalovaná si u žalobkyně objednala sedací soupravu Natural 30 cod. 312+603 za cenu včetně dopravy [částka] včetně DPH. Dne [datum] žalobkyně vystavila žalované zálohovou fakturu [číslo] ve výši [částka] (40 % z ceny zboží), kterou žalovaná uhradila na účet žalobkyně dne [datum]. Následně dne [datum] dodala žalobkyně žalované objednanou sedací soupravu do místa určeného žalovanou, žalovaná zboží převzala a stvrdila jeho příjem a žalobkyně vystavila fakturu [číslo] ve výši [částka] se splatností dne [datum]. Ve lhůtě splatnosti však žalovaná zbytek kupní ceny za zboží neuhradila ani přes opakované upomínky, na které žalovaná nijak nereagovala. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení částky [částka] jako neuhrazené části kupní ceny za zboží s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení před podáním žaloby. 2. Soud podanou žalobu posoudil a zhodnotil, že v žalobě jsou vylíčeny veškeré rozhodující skutečnosti o skutkové stránce věci v takovém rozsahu, že z nich žalobou uplatněné právo na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jednoznačně vyplývá a obsah žalobních tvrzení odůvodňuje rozhodnutí ve věci formou platebního rozkazu. V žalobě jsou vylíčeny po skutkové stránce všechny takové skutečnosti týkající se požadované jistiny, které umožňují podřazení žalobou uplatněného nároku na zaplacení peněžité částky jako jistiny pod hypotézu určité právní normy, a to konkrétně § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jakož i přijetí závěru o důvodnosti tohoto nároku. Také v případě příslušenství představovaného zákonným úrokem z prodlení z jistiny lze tento nárok podřadit pod určitou právní normu, a to § 1970 o. z. Zároveň se pak jedná o věc, ve které lze mezi účastníky uzavřít smír. Soud tedy v této věci vydal platební rozkaz ze dne 29. 6. 2021, č. j. 20 C 52/2021-9, kterým uložil žalované zaplatit ve lhůtě 15 dní ode dne doručení platebního rozkazu žalobkyní požadované nároky a náhradu nákladů řízení nebo ve věci v téže lhůtě podat odpor. Za splnění podmínek § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), pak soud žalované v platebním rozkazu uložil, pro případ, že proti platebnímu rozkazu podá odpor, aby se ve věci ve stanovené lhůtě 30 dní ode dne uplynutí lhůty k podání odporu kvalifikovaně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručována spolu s platebním rozkazem. Pro případ, že žalovaná nároky proti ní v žalobě uplatněné zcela neuzná, soud žalované také uložil ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení a připojit i listiny, na které se ve svém vyjádření odvolává. Stejně tak byla žalovaná v daném platebním rozkazu poučena o tom, že podá-li proti němu včas odpor, a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a že soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání, jak mu to ukládá § 153a odst. 3 o. s. ř. Platební rozkaz obsahující výzvu k vyjádření byl společně s žalobou doručen žalované datovou schránkou do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení dne [datum] (přihlášením oprávněné osoby). Posledním dnem lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu byl čtvrtek [datum] a posledním dnem lhůty ke kvalifikovanému vyjádření k podané žalobě bylo pondělí [datum] (posledním dnem 30denní lhůty byla sobota [datum], tedy se poslední den lhůty posouvá na následující pracovní den ve smyslu 57 odst. 2 o. s. ř.). 3. Žalovaná soudu dne [datum] doručila podání označené jako odpor proti vydanému platebnímu rozkazu, jehož obsahem bylo toliko podání odporu bez bližšího zdůvodnění. Následně žalovaná soudu dne [datum] doručila podání označené jako vyjádření k žalobě, ve kterém uvedla, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává a žádá o nařízení ústního jednání, kde doloží tvrzení a podklady pro vyvrácení nároku žalobkyně s tím, že nárok je vadný a nezakládá se na tvrzeních uvedených v žalobě. 4. V důsledku včasného podání odporu žalovanou dne [datum] (posledním dnem lhůty k podání odporu byl den [datum]) došlo ke zrušení vydaného platebního rozkazu ve smyslu § 174 odst. 2 o. s. ř. (tj. pokud jde o povinnost k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení). Soud se dále zabýval tím, zda se žalovaná v souladu s povinností k vyjádření ve věci samé uložené v platebním rozkazu ve smyslu § 114b o. s. ř. ve lhůtě 30 dní od uplynutí lhůty k podání odporu kvalifikovaně vyjádřila, aby odvrátila fikci uznání nároku, o které byla poučena. Další vyjádření žalované ze dne [datum] bylo soudu doručeno ještě před uplynutím stanovené lhůty (posledním dnem lhůty k vyjádření byl den [datum]), avšak nejedná se o kvalifikované vyjádření k žalobě, kterým by žalovaná mohla odvrátit fikci uznání nároku. V rámci kvalifikovaného vyjádření k žalobě navazujícího na výzvu podle § 114b o. s. ř. je totiž nutno, aby žalovaná určitě, jasně a srozumitelně vylíčila rozhodující skutečnosti týkající se věci samé tak, aby bylo zřejmé, kterým konkrétním skutkovým tvrzením žalobkyně žalovaná oponuje a jakou uvádí vlastní skutkovou verzi (např. uvede co se stalo/nestalo oproti tvrzením uvedeným v žalobě) nebo jaké po skutkové stránce jasně a určitě vylíčené skutečnosti tvrdí na svoji obranu. Obecné odmítnutí žalobou uplatněných nároků a žádost o nařízení ústního jednání nejsou způsobilé odvrátit zákonnou fikci uznání nároku. Žádné další vyjádření žalované ve věci samé nebylo soudu až do vyhlášení rozsudku doručeno. Soud také musí konstatovat, že proti žalované jsou opakovaně podávány žaloby o zaplacení (tři žaloby v roce 2021, čtyři žaloby v roce 2020, dvě žaloby v roce 2019) různými žalobkyněmi a jsou opakovaně vydávány platební rozkazy obsahující výzvu podle § 114b o. s. ř. i následné rozsudky pro uznání (potvrzené odvolacím soudem), tedy žalovaná je již detailně seznámena s požadavky na kvalifikovanou výzvu ve věci samé k odvrácení fikce uznání. Přesto se nyní žalovaná ve stanovené lhůtě ve věci samé kvalifikovaně nevyjádřila a pouze obecně odmítla nároky uplatňované žalobou. Žalovaná pak soudu nesdělila žádné okolnosti, v důsledku kterých by se ve stanovené lhůtě nemohla kvalifikovaně vyjádřit k žalobě. 5. S ohledem na to, že žalovaná se ve věci přes řádně doručenou výzvu ke kvalifikovanému vyjádření k žalobě ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené lhůtě dostatečně ve věci samé nevyjádřila, nastala zákonná fikce uznání nároku uplatněného žalobou podle § 114b odst. 5 o. s. ř. a soud má povinnost rozhodnout rozsudkem pro uznání bez ohledu na to, zda jsou tvrzení žalobkyně potvrzena důkazy, nebo zda dosavadní řízení prokazuje oprávněnost nároku. Proto soud rozhodl podle § 153a odst. 3 o. s. ř. tímto rozsudkem pro uznání, v jehož výroku I. soud žalovanou zavázal k zaplacení žalobkyní požadované částky [částka] s požadovaným úrokem z prodlení. Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nařízeno jednání, proto soud účastníky k jednání nepředvolával a rozsudek toliko veřejně vyhlásil. 6. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal plně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši [částka]; tj. odměna [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění) a tři paušální náhrady výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].