20 C 75/2021-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný byl dne [datum] převezen do protialkoholní záchytné stanice Vojenské nemocnice [obec] za použití služebního vozidla žalobkyně značky Škoda Octavia, [registrační značka], na trase z OOP [obec] I do PAZS [obec] v délce 48 km s náhradou [částka] podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení výzvou ze dne [datum], avšak žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl dne [datum] převezen vozidlem Policie ČR do protialkoholní záchytné stanice Vojenské nemocnice [obec], neboť mu byla naměřena hladina alkoholu v organismu 2,09 promile. Náklady na převoz žalovaného vozidlem značky Škoda Octavia, [registrační značka] na trase z OOP [obec] I do PAZS [obec] byly vyčísleny částkou [částka] a k uhrazení této částky byl žalovaný vyzván do [datum] dopisem ze dne [datum] doručeným dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by žalovaný požadovanou částku zaplatil. 3. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný byl ve smyslu § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon o specifických zdravotních službách“) ve spojení s § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek převezen hlídkou žalobkyně do protialkoholní záchytné stanice Vojenské nemocnice [obec] a žalobkyně má podle § 89e zákona o specifických zdravotních službách právo na náhradu nákladů za dopravu do záchytné stanice. Tyto náklady byly žalovanému vyúčtovány ve výši [částka] ve smyslu vyhlášky č. 358/2019 Sb. se splatností do [datum]. Žalovaný pak ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil a je proto v prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a žalobkyni podle § 1970 o. z. přísluší i nárokovaný úrok z prodlení za dobu prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 4. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] za dva úkony (předžalobní výzva a podání žaloby) ve výši [částka] za jeden úkon podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 5. Soud dále rozhodl o přechodu poplatkové povinnosti na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je v řízení osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši [částka] podle položky 1 písm. a) Sazebníku poplatků.