20 C 8/2021-39 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených dodávkách zemního plynu č. P [číslo] a žalovaný za dodaný plyn a související služby neuhradil sjednanou cenu. Odběrné místo bylo na adrese [obec a číslo] a cena za zemní plyn byla sjednána ve výši [částka] za MWh plynu podle tarifu Individual [číslo]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za dodaný plyn v období od [datum] do [datum] ve výši po započtení záloh celkem [částka] fakturou [číslo] splatnou dne [datum], avšak žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a při jednání dne [datum] za přítomnosti žalobkyně, a bez účasti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný se bez omluvy nedostavil. Následně soud v projednání věci pokračoval a ve věci rozhodl na odročeném jednání dne [datum] bez účasti obou účastníků, neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva číslo P [číslo], kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa [obec a číslo], a žalovaný se zavázal za plyn platit ujednanou cenu podle Ceníku. Výše měsíčních záloh byla sjednána ve výši [částka] a smlouva byla uzavřena na dobu určitou čtyř let s automatickým prodloužením. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala dodaný plyn za období od [datum] do [datum] fakturou ze dne [datum], [číslo] to za odebraný plyn v množství 7,915 MWh částku [částka] (cena za plyn [částka] a zaplacené zálohy [částka]), splatnou dne [datum]; fakturu žalobkyně odeslala dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně zhodnotil a dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli v písemné formě smlouvu o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Žalovanému vznikl z této smlouvy závazek k úhradě ceny za dodaný plyn. Žalobkyně v souladu se smlouvou dodala žalovanému plyn v období od [datum] do [datum] v množství 7,915 MWh za celkovou cenu po započtení záloh [částka] splatnou [datum]. Žalobkyně prokázala vznik smluvních závazků a jejich splatnost, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný na v řízení uplatněnou částku čehokoli uhradil, případně že by tento dluh zanikl jinak. Soud tedy dospěl k závěru, že povinnost žalovaného k úhradě ceny za plyn dodaný žalobkyní nadále trvá v žalobkyní uplatněném rozsahu, a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému ve výroku I. tohoto rozsudku uložil povinnost uhradit žalobkyni částku [částka], s úhradou které je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný je v prodlení s úhradou uvedeného dluhu ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. ode dne [datum], a žalobkyni pak od uvedeného dne vznikl ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný je povinen dlužnou částku s úrokem z prodlení zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka]; dále z odměny advokáta podle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); předžalobní výzva a návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon podle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]); a z náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud ve výroku II. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů podle § 14b advokátního tarifu s ohledem na to, že její návrh splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kterou je uplatňován nárok založený na tzv. formulářové smlouvě (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2396/09). U Okresního soudu v Přerově jde sice o první žalobu této žalobkyně, nicméně je zcela zřejmé, že jde o formulářovou žalobu, která je stručná a sestavená takovým způsobem, aby bylo možno jednoduše měnit požadované nároky u různých žalovaných, navíc jde o nárok z formulářové smlouvy, tj. smlouvy, u které žalovaný nemůže reálně zasahovat do jejího znění (typicky smlouvy o odběru energií). Žaloba pak byla natolik stručná, že neobsahovala veškeré údaje a důkazy potřebné k vyhovění návrhu a žalobkyně musela tyto údaje a důkazy k výzvě soudu dvakrát doplňovat. Soud žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, za které považuje přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a návrh ve věci samé (žaloba). Účelně vynaloženými náklady pak nejsou doplnění žaloby, neboť veškeré doplňované údaje a návrhy důkazů měly být součástí původního žalobního žádání, které bylo neúplné. Za účelnou nelze v projednávaném případě považovat ani účast žalobkyně u jednání dne [datum], ke kterému se žalobkyně dostavila nepřipravena (i přes předchozí písemnou výzvu k doplnění) a po poučení toliko požádala o další lhůtu k doplnění. Pokud by soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů v plné výši (tj. nesníženou podle § 14b advokátního tarifu), založil by tím zjevnou nespravedlnost, neboť by v jednoduchém případě formulářové žaloby a formulářové smlouvy činily náklady na uplatnění nároku u soudu více, než kolik činí samotný uplatňovaný nárok, přestože se proti žalobě žalovaný nijak nebránil a úkony učiněné nad rámec tří základních úkonů (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) byly učiněny výlučně v důsledku neúplného návrhu žalobkyně.