7 C 185/2021-43 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku v 14 splátkách po [částka], úrok byl dohodnut ve výši 28 % ročně, dále byly dohodnuty poplatky a úplata, takže celkové náklady úvěru činily [částka]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto došlo k zesplatnění k [datum]. Předmětem žaloby je jistina [částka], úrok za sjednanou dobu [částka], úhrada za poskytnutí úvěru [částka], úhrada za administrativní činnost [částka], smluvní pokuta [částka] a úrok z prodlení do [datum] ve výši [částka], dále pak úrok z úvěru ve výši 10,37 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a sjednaného úroku. Pohledávka byla převedena v rámci prodeje části závodu na [právnická osoba] a následně žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z 24 [číslo]. 2. Na výzvu soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr a vycházela z informací uvedených v žádosti, tedy že žalovaná je zaměstnaná s výdělkem [částka], výše jejích výdajů činí [částka], měsíční příjem celé domácnosti činí [částka], výše měsíčních výdajů domácnosti činí [částka]. Majetková situace byla ověřena podle výplatních pásek a dokladů SIPO. Dále uvedla, že ve smlouvě byl sjednán úrok za období, na které byl úvěr poskytnut [částka], poplatek za uzavírání ve výši [částka], poplatek za správu úvěru [částka] a poplatek za hotovostní splátky v místě bydliště [částka]. Poplatek za uzavření ve výši [částka] yl zaplacen ihned při podpisu smlouvy. Žalovaná zaplatila po uzavření smlouvy celkem [částka], celkem s poplatkem za uzavření smlouvy [částka] Smluvní pokuta je požadována ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky za každý den prodlení. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení žalobkyně uvedla, že je požadován za období od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny a pevně sjednaného úroku, který dle smlouvy přirostl dnem splatnosti k jistině, celkem [částka]. Ohledně části kapitalizovaného úroku ve výši [částka] vzala žalobkyně žalobu zpět. Soud v této části řízení zastavil podle § 96 o.s.ř. 3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky [částka] představující část smluvní pokuty. Soud i v této části řízení zastavil podle § 96 o.s.ř. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Ze smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázáno, že mezi [právnická osoba] a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek [právnická osoba] poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a závazek žalované splatit úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků celkem ve výši [částka] v 14 splátkách po [částka]. Převzetí finanční částky v hotovosti při podpisu smlouvy žalovaná potvrdila svým podpisem. 6. Z žádost o poskytnutí úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr následující údaje: žalovaná byla vdaná, zaměstnaná, v domácnosti byly 2 výdělečně činné osoby, 2 děti do 15 let, bydlení v rodinném domě, v majetku byl dům, auto, pracovní poměr na dobu neurčitou, příjem žalované [částka], průměrný příjem domácnosti [částka], výdaje na bydlení [částka], stravování [částka], ostatní výdaje [částka], průměrné výdaje žalované [částka], průměrné výdaje domácnosti [částka]. Doklady k příjmům byly uvedeny výplatní pásky, k výdajům SIPO. 7. Z finanční analýzy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při svém hodnocení schopnosti žalované splácet úvěr vzala v úvahu měsíční příjem žalované [částka], výdaje [částka], minimální měsíční výdaje [částka], rezerva [částka] z čehož dovodila volné zdroje [částka]. K minimálním měsíčním výdajům dospěl právní předchůdkyně žalobkyně tak, že vzala v úvahu že v domácnosti jsou 2 výdělečně činné osoby, 2 děti do 15 let, výdaj na1. osobu tedy činí [částka], na 2.osobu [částka], na děti [částka], celkem [částka] minimální výdaje domácnosti, z toho [částka] minimální výdaje žadatelky. Z předložených dokladů SIPO má soud za prokázáno, že výdaje za elektřinu. vodné a poplatky za TV a rozhlas činí okolo [částka]. Z výplatních pásek na jméno žalované má soud za prokázáno, že příjem činil [částka] až [částka]. 8. Z notářského zápisu a výňatku přílohy smlouvy o prodeji části závodu má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou přešla na [právnická osoba] 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s přílohou smlouvy, potvrzením o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky postupitelem má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. 10. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila do podání žaloby celkem [částka] (včetně poplatku za uzavření smlouvy). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila částku vyšší, než žalobkyně tvrdí. 11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle rozhodnutí Soudního dvora C [číslo] vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 16. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je neplatná. 17. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.). 18. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebi