8 C 223/2020-32 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně (s původním označením [právnická osoba]) se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení pojistného ve výši [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] v elektronické podobě s počátkem pojištění ke dni [datum], jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Pojistná smlouva byla podle žalobkyně uzavřena zaplacením prvního pojistného ve výši [částka] dne [datum]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné částkou [částka] se čtvrtletní splatností. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum] ani přes upomenutí s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni [datum]. Dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] činí [částka]. Současně žalobkyně požaduje částku [částka] za odeslání upomínky. Podle výpisu z obchodního rejstříku došlo u žalobkyně [datum] ke změně obchodní firmy na [právnická osoba] [IČO]. 2. K jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žaloba jí byla doručena s předvoláním k jednání na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Soud proto projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků a přihlédl přitom k provedeným důkazům podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Z nabídky na uzavření pojistné smlouvy – pojištění majetku a odpovědnosti občanů ze dne [datum] soud zjistil, že [obec] pojišťovna označila žalovanou jako pojistníka a vyhotovila nabídku na uzavření pojistné smlouvy pro případ vzniku škody na majetku, tedy pojištění domácnosti a pojištění odpovědnosti občanů při činnostech v běžném životě s ročním pojistným ve výši [částka] se čtvrtletní splatností ve výši [částka]. Pojistná smlouva podle této nabídky je uzavřena, jakmile je pojistné připsáno na účet pojišťovny. Nabídku lze přijmout zaplacením pojistného nejpozději do [datum]. Zda se nabídka pojistné smlouvy dostala do sféry dispozice žalované, žalobkyně neprokázala. K zaplacení prvního pojistného žalobkyně předložila jí vyhotovený detail platby a výpis, z nichž vyplývá, že žalobkyni měla být poukázána částka [částka] dne [datum], přičemž v údajích o klientovi je uvedeno jméno plátce„ [jméno] [příjmení]“, variabilní symbol platby je [číslo]. Soud tímto důkazem vyhotoveným samotnou žalobkyní nemá za prokázáno úhradu prvního pojistného žalovanou na účet uvedený v nabídce. Žalobkyně dále předložila dvě upomínky adresované žalované a oznámení o zániku pojistné smlouvy bez toho, aniž by dokládala jejich odeslání na adresu žalované. Dále žalobkyně předložila potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, v němž sděluje, že dne [datum] byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s účinností od [datum]. Doklad o odeslání této pojistky žalované žalobkyně soudu rovněž neprokázala. 4. Ze spisu Okresního soudu v Chomutově spisová značka [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně (s původním označením [právnická osoba]) se u tohoto soudu proti žalované domáhala zcela totožného nároku ze stejné pojistné smlouvy, za stejné pojistné období. Rozsudkem ze dne [datum] byla žaloba zcela zamítnuta, neboť žalobkyně nedoložila, že došlo k uzavření pojistné smlouvy. Žalobkyně následně žalobu vzala zpět a usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] Okresní soud v Chomutově řízení zastavil a rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum] zrušil. 5. Podle § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. 7. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření pojistné smlouvy, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala, tedy že by žalovaná byla v řízení pasivně legitimována a byla povinna hradit pojistné z předmětné smlouvy. Pojistná smlouva v daném případě vyžadovala písemnou formu, přičemž tato písemná forma je zachována, pokud pojistník přijal nabídku včasným zaplacením pojistného. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaná jako pojistník nabídku, kterou žalobkyně soudu předložila přijala a zaplatila čtvrtletní pojistné ve výši [částka]. Písemná forma pojistné smlouvy uzavřené právním jednáním učiněným elektronickými prostředky je zachována, je-li možno zachytit její obsah (autentičnost obsahu) a určit jednající osoby (identifikace jednajícího) (§ 562). Žalobkyně soudu předložila jednostranně vyhotovené listiny včetně nabídky na uzavření pojistné smlouvy, z nichž není patrné, že by se dostaly do sféry dispozice žalované a že by žalovaná nabídku, tedy návrh pojistné smlouvy jakýmkoli způsobem akceptovala. Žalobkyně nedoložila žádnou komunikaci s žalovanou ani jakýkoli projev vůle, který by žalovaná ve vztahu k pojistné smlouvě učinila. Žalobkyní vyhotovené detaily platby dokládají pouze to, že jako klient a plátce částky [částka] je uvedena jiná osoba, nikoli žalovaná jako údajný pojistník. Neprokazují tedy úhradu pojistného žalovanou. Žalobkyně netvrdila, jakým způsobem ověřila totožnost osoby, která je uvedena v návrhu pojistné smlouvy jako pojistník, nedoložila elektronickou komunikaci, z níž by jednoznačně vyplynula identifikace osoby, která takto jednala. Za této situace, nelze učinit závěr o tom, že pojistná smlouva byla uzavřena právě s žalovanou. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření pojistné smlouvy, z níž své nároky vůči žalované dovozuje. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.