8 C 229/2021-45 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Uplatnila nárok I) na zaplacení částky 5 540,48 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení výši 806,36 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 056,39 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 3 656,42Kč od [datum] do zaplacení, úrokem 10,4 % ročně z částky 3 656,42 Kč od [datum] do zaplacení). Dále se domáhala nároku II. na zaplacení částky 88 344,52 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení výši 14 261,01 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 18 573,85 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 73 247,79 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 10,4 % ročně z částky 73 247,79 Kč od [datum] do zaplacení). V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva I.“) peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, za poplatek 16 319 Kč. Na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva II.“) peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, za poplatek 18 756 Kč. Žalovaná smluvené podmínky porušila, poslední splátky byly u obou smluv splatné [datum] a žalovaná je nesplácela podle dohodnutých podmínek, poslední splátku uhradila u první smlouvy [datum]. 2. Žalobkyně svou nepřítomnost na jednání omluvila. Soud proto se souhlasem žalobkyně projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Žalovaná proti podanému platebnímu rozkazu podala včasný odpor a v podání ze dne [datum] mimo jiné uvedla, že žádá o posouzení zda tato pohledávka není promlčena. Při soudním jednání, ke kterému se dostavila, vznesla námitku promlčení uplatněného práva, neboť poslední splátka byla splatná [datum] a žaloba byla podána až v roce 2021. Uvedla, že svým písemným podáním nemínila nárok uznat, pouze nevěděla, jak dlouhá je promlčecí lhůta. Obě půjčky splácela do listopadu 2016 ze svých provizí, neboť pro [věřitele] jako zástupce pracovala. Po té pro splátky asi půl roku jezdila obchodní zástupkyně [věřitele], ale maximálně půl roku, tedy do poloviny roku 2017. Potom už nikdo pro splátky nejezdil a ze své iniciativy splátky sama nehradila. Navrhla proto, aby žaloba byla zamítnuta. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy (ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]), má soud za prokázané, že pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] za žalovanou z výše uvedených smluv o půjčce byly i s příslušenstvím postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně přípisem ze dne [datum] odeslaným žalované dne [datum]. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně nabyla postoupením předmětné pohledávky za žalovanou. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] (Smlouva I.) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě které si půjčila částku 20 000 Kč, peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti, což potvrdila svým podpisem. Ve smlouvě o půjčce byl sjednán souhrnný poplatek za půjčku ve výši 16 319 Kč. Žalovaná se tak zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 36 319 Kč ve 100 týdenních splátkách ve výši 364 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Poslední splátka měla být uhrazena [datum]. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] (Smlouva II.) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě které si půjčila částku 80 000 Kč, peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti, což potvrdila svým podpisem. Ve smlouvě o půjčce byl sjednán souhrnný poplatek za půjčku ve výši 18 756 Kč, hotovostní režim splátek nebyl zvolen. Žalovaná se tak zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 98 756 Kč ve 100 týdenních splátkách ve výši 988 Kč bezhotovostně s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Poslední splátka měla být uhrazena [datum]. 6. S ohledem na nesporné skutečnosti jakož i zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od původního věřitele na základě dvou písemných smluv ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, původnímu věřiteli se zavázala vrátit celkem částku 135 075 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka u obou smluv byla splatná ke dni [datum]. 7. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 8. Podle ustanovení § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 9. Podle ustanovení § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. 10. Podle ustanovení § 619 odst. 1, 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 11. Podle ustanovení § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky. 12. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. S ohledem na žalovanou vnesenou námitku promlčení se soud zabýval tím, zda nárok z předmětných smluv je již promlčen. [jméno] žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že žalovaná měla celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději dne [datum], přičemž od následujícího dne byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a původní věřitel mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Dnem následujícím po dni splatnosti, tj. dne [datum], počala běžet tříletá promlčecí lhůta (§ 619 odst. 1, 2 o. z.), neboť právo v tento den mohlo být u soudu uplatněno poprvé, jelikož oprávněná osoba (původní věřitel, resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně věděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta tedy uplynula dnem [datum], právo (nárok) vyplývající z dotčené smlouvy byl u soudu uplatněn (podáním žaloby) až dne [datum], nezbývá než uzavřít, že uplatněné právo je již promlčeno a žalovaná není povinna plnit (§ 609 o. z.). Pokud pak žalobkyně tvrdila, že u nároku I. byla poslední splátka uhrazena dne [datum], žalovaná popřela, že by v roce 2018 jakékoli platby hradila, vyloučila, že by na smlouvu uhradila v tabulce umoření uvedenou platbu 88,52 Kč a žalobkyně ke svému tvrzení žádné relevantní důkazy neoznačila. Takovým důkazem nemůže být žalobkyní předložená a vyhotovená listina nazvaná„ tabulka umoření“, podle které měla platba činit dne [datum] na jednu smlouvu 1 411,48 Kč a na druhou smlouvu 88,52 Kč, jejíž správnost žalobkyně zpochybnila. Tato listina, z níž ani není zřejmé, kým byla vyhotovena, neprokazuje úhradu splátek v roce 2018 předchůdci žalobkyně přímo žalovanou. Nelze proto uvažovat, že by částečné plnění mělo účinky uznání závazku. Soud z těchto důvodů žalobu zamítl. Vzhledem k důvodům zamítnutí žaloby soud jiné důkazy nehodnotil a nezabýval se platností smluv ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy zda byla věřitelem zkoumána úvěruschopnost žalované. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť zcela úspěšná žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.