8 C 286/2021-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok na zaplacení jízdného [částka] a přirážky k jízdnému [částka] s tím, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem metrem – linkou B provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemně prostřednictvím svého zástupce z řad advokátů k zaplacení dlužné částky. 2. Soud podle § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil k žalobě ani k tomu, zda souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud má po provedeném dokazování za prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] který žalovaný podepsal a informacemi pro cestující, že žalovaný dne [datum] ve 13:57 hod uskutečnil jízdu vozidlem provozovaným žalobkyní, metrem linkou B a při kontrole pověřenou osobou dopravce ani v neprokázal platným jízdním dokladem, tedy cestoval bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského průkazu, jehož číslo souhlasí s údajem informačním systému základních registrů. Z tarifu [název] integrované dopravy ve znění dodatku ze dne [datum] (příloha 1) soud zjistil, že cena přestupní jízdenky pro jednotlivou jízdu v [obec a číslo] min činí [částka]. Podle čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek [název] integrované dopravy, ve znění dodatku ze dne [datum] cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem zaplatí jízdné a přirážku [částka]. 4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) podle kterého smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 o.z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 5. Podle ustanovení § 37 odst. 5) písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. v platném znění, který stanovuje podmínky pro provozování drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6) výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. 6. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb. ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 o.z.. Žalovaný nastoupil do vozidla provozovaného žalobkyní a vznikla mu tak povinnost za použití dopravního prostředku zaplatit stanovené jízdné. Žalovaný jízdné neuhradil, při kontrole oprávněnou osobou se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalobkyně prokázala výši jízdného [částka] a výši přirážky [částka], která je stanovena v souladu se zákonem. Soud proto za jízdu bez jízdního dokladu přiznal žalobkyni celkem částku [částka] a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši 8,25 % ročně, požadovaný v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po provedení přepravy. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla v řízení plný úspěch a vyzvala žalovaného před podáním žaloby k plnění. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem [částka] a odměnou advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., když žalobkyně zahájila řízení na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně stejnou žalobkyní. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) [částka] (3 x [částka]) a náhrada hotových výdajů [částka] za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., vše zvýšené o 21 % DPH Kč ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení tak činí [částka], které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.