9 C 205/2020-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. Žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se žalovanou dne [datum] dodávala žalované elektřinu na odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Žalované byl vyúčtován nedoplatek za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále upomínky ve výši 2 x [částka] za prodlení s oběma platbami nedoplatků a částka [částka] představující poplatek za odpojení odběrného místa. Žalovaná i přes písemnou výzvu žalobkyně doručenou před podáním žaloby však přesto doposud dlužnou částku v celkové výši [částka] neuhradila. 2. Soud v dané věci jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastnic (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila, a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Jak vyplývá ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], uvedeného dne žalobkyně uzavřela se žalovanou shora uvedenou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala, že bude dodávat žalované elektřinu na odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Z faktury označené variabilním symbolem [číslo] splatné [datum] má soud za prokázané, že byl žalované vyúčtován nedoplatek za odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalované byl vyúčtován fakturou splatnou dne [datum] nedoplatek za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Fakturou splatnou [datum] žalobkyně účtovala žalované poplatek za samostatné odpojení odběrného místa ve výši [částka]. Z upomínky vystavené dne [datum] plyne pohledávka za žalovanou ve výši [částka] a z upomínky vystavené dne [datum] upomínka ve výši [částka] za prodlení s platbou nedoplatku. Tyto poplatky za prodlení byly sjednány v rámci všeobecných obchodních podmínek a ceníku pokut a služeb. Součet jednotlivých pohledávek ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]) činí [částka]. Žalovaná v řízení neprokázala své tvrzení, že dlužnou částku zaplatila, a že tak došlo k zániku závazku splněním. 4. Podle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 5. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/212 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 cit. ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Poněvadž smlouva uzavřená mezi účastnicemi byla sjednána přede dnem nabytí zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to dne [datum], řídí se právní poměry vzniklé z tohoto smluvního vztahu s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 3 věty první o. z. dosavadní právní úpravou zákona č. 40/164 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), a dále zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by si účastnice jako smluvní strany ujednaly, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. ode dne [datum]. 7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelkou a žalovanou jako odběratelkou byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej elektřiny. Smlouva se řídí ustanoveními § 588 a násl. zákona č. 40/164 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“) a dále zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podle § 588 a násl. obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. V daném případě žalobkyně prokázala listinami shora označenými uzavření kupní smlouvy a řádné plnění z této kupní smlouvy. Poněvadž žalovaná doposud žalobkyni dluží na kupní ceně, poplatcích za prodlení a poplatku za odpojení odběrného místa celkem částku [částka], soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě z jednotlivých pohledávek. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť k prodlení s jednotlivými pohledávkami došlo až po nabytí účinností nového občanského zákoníku. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastnice ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání - žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 2 x [částka], a jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].