11 C 270/2020-97 — Okresní soud v Přerově

1. [právnická osoba] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby byla žalovaná [celé jméno žalované] zavázána k zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaná jako majitelka bankovního účtu č. [bankovní účet], na který žalobkyně zaslala dne [datum] částku 100 000 Kč, kdy platba byla označena jako„ záloha na práce“, a dne [datum] částku v souhrnné výši 400 000 Kč, skládající se z plateb částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [ulice]“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [obec]“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] potok“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] potok“ a částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] dub“. [příjmení] v souhrnné výši 500 000 Kč (dále též jen„ předmětná částka“) ovšem byla zaslána mylně, kdy žalobkyně se domnívala, že částku zasílá přímo [jméno] [jméno], [IČO], narozenému [datum], bytem [adresa], který je údajně bratrem žalované. Předmětná částka byla na tento účet zaslána dle pokynu [jméno] [jméno] jakožto zálohová transakce připravované smlouvy o dílo, která měla být uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [jméno], ovšem k uzavření této smlouvy nikdy nedošlo. Žalobkyně žalovanou nezná, nikdy s ní nepřišla do kontaktu a nechápe, proč předmětná částka byla zaslána právě jí. Platí, že byl-li platební příkaz (omylem) proveden ve prospěch nesprávného bankovního účtu, vzniká majiteli cizího účtu bezdůvodné obohacení. Pokud bylo dlužníkem plněno na bankovní účet označený věřitelem ve smlouvě, nelze mu přikládat k tíži, že se majetkového prospěchu dostalo nesprávné osobě. Dlužník není povinen před provedením platby ověřovat, zda číslo bankovního účtu věřitele odpovídá skutečnosti, neboť vychází z důvěry v právní vztah (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 808/2011). Žalovaná tedy přijala bez právního titulu na svůj bankovní účet od žalobkyně předmětnou částku, kterou si ponechala, žalobkyni nikdy ani částečně nevrátila a tím se bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) na úkor žalobkyně a je povinna jí toto bezdůvodné obohacení vydat. Předžalobní výzva k vydání předmětné částky byla žalované zaslána dne [datum]. Podle domněnky doby dojití uvedené v § 573 o. z. platí, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum]. V této výzvě byla stanovena lhůta tří dnů k vydání bezdůvodného obohacení, tedy žalovaná měla předmětnou částku vrátit žalobci do [datum], což neučinila. Žalobkyně proto požadovala rovněž přiznání zákonného úroku z prodlení z předmětné částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná [celé jméno žalované] navrhla zamítnutí žaloby a namítla, že občanský zákoník sice každému nabyvateli neoprávněného majetkového prospěchu povinnost vydat ochuzenému obohacení vzniklé bez spravedlivého důvodu (non ex iusta causa), avšak žalovaná v tomto směru nabyvatelem nikdy nebyla. Žalovaná si je vědoma, že platby poukázané omylem na cizí bankovní účet jsou plněním bez právního důvodu, a žalobkyně tvrdila, že částka byla na účet žalované zaslána mylně. S tímto tvrzením však žalovaná nesouhlasila, když její účet byl opakovaně užíván jako místo plnění (tzv. splniště) při závazkových vztazích mezi žalobkyní a jejím strýcem [jméno] [jméno]. Při vzájemných závazkových vztazích mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] byl účet žalované smluvně určen v souladu s § 1957 odst. 1 o. z. jako místo plnění, když dle komentářové literatury k předmětnému ustanovení lze místem plnění stanovit i účet třetí osoby, nemusí se vždy bezpodmínečně jednat o účet vedený na jméno věřitele. Žalovaná tak není v tomto řízení pasivně věcně legitimovanou osobou a v dané věci vystupuje v obdobném postavení jako banka. Žalovaná dále namítla, že obohacení jako takové (kterého nikdy nebyla nabyvatelem) nevzniklo bez spravedlivého důvodu, neboť dle jejích informací docházelo opakovaně k uzavírání smluv o dílo mezi [jméno] [jméno] a žalobkyní a platby dle těchto smluv byly poukazovány na účet žalované, odkud byly poskytovány [jméno] [jméno]. [příjmení] [jméno] [jméno] a žalobkyní byla v roce 2017 uzavřena smlouva o dílo, týkající se prací v lesích pro Lesy ČR a mezi [jméno] [jméno] a žalobkyní zastoupenou jejím statutárním orgánem byla uzavřena dohoda týkající se zaslání sjednaných záloh na účet žalované. Žalovaná umožnila [jméno] [jméno] disponovat s jejím účtem, ke kterému měl k dispozici kartu, a vybrala a předala sporné částky záloh [jméno] [jméno]. Na účet žalované byla dne [datum] rovněž přijata platba částky 150 000 Kč od žalobkyně označená jako„ doplatek za práce [obec]“, přičemž tato platba byla opět určena pro [jméno] [jméno] a její vrácení nebylo nikdy požadováno. 3. Žalobkyně k námitce žalované, že její bankovní účet byl opakovaně užíván jako místo plnění (tzv. splniště) při závazkových vztazích mezi žalobkyní a [jméno] [jméno], uvedla, že majitel účtu nese důkazní břemeno o právním důvodu plnění. Žalobkyně zdůraznila, že žalovanou nezná, nikdy s ní nepřišla do kontaktu a nechápe, proč předmětná částka byla zaslána právě jí. Mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] probíhala v roce 2017 jednání o uzavření smlouvy o dílo, kdy žalobkyně předložila [jméno] [jméno] své objednávky a poté vyplatila na jeho pokyn zálohy, avšak k uzavření smluv o dílo nedošlo. Na straně žalované tedy došlo k bezdůvodnému obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. 4. Při provedeném dokazování bylo prokázáno objednávkami [číslo] 2017 ze dne [datum], [číslo] 2017 ze dne [datum], [číslo] 2017 ze dne [datum], [číslo] 2017 ze dne [datum] a [číslo] 2017 ze dne [datum], že [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], jak objednatel si u žalobkyně objednala díla, a to zemní práce„ [příjmení] potok“ v ceně 258 000 Kč, zemní práce„ oprava [příjmení] [příjmení] dub“ v ceně 212 000 Kč, zemní práce„ Čištění příkop na LS [obec]„ v ceně 570 000 Kč, zemní práce„ výřez a čištění [ulice]“ v ceně 360 000 Kč a opravu kamenné dlažby na akci [příjmení] potok v ceně 456 000 Kč. Potvrzením o provedení úhrady bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] dne [datum] zaslala na účet žalobkyně [číslo] částku 400 000 Kč. Záznamy o transakcích na účtu žalobkyně [číslo] ze dne [datum] a [datum] a výpisem z účtu žalované č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že žalobkyně ze svého účtu zaslala na účet žalované dne [datum] částku 150 000 Kč označenou jako„ doplatek za práce [obec]“, dne [datum] částku 100 000 Kč označenou jako„ záloha na práce pro Lesy ČR“ a dne [datum] částku 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [ulice]“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [obec]“, částku 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] potok“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] potok“ a částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] dub“. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení částky celkem 500 000 Kč jako bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně vzniklého přijetím plateb ze dne [datum] a [datum] na účet žalované. 5. Jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], vypověděl, že jejím jednatelem je od září roku 2017 a žalobkyni tehdy oslovil [jméno] [jméno] s možností realizace výkopových prací pro optické kabely ve [obec]. Žalobkyně se dohodla s [právnická osoba] – stavební s.r.o. na této zakázce, kterou měl jako výkopy provádět se svými lidmi [jméno] [jméno], přičemž jako stavbyvedoucí firmy [příjmení] – stavební tam působil Ing. [příjmení]. V té době s [jméno] [jméno] prováděli i zakázku v [obec] a na jeho podnět se zapojili i do zakázky pro práce pro Lesy ČR. Všechny zakázky probíhaly už v září 2017 a tehdy byla potřeba záloha na těžkou mechanizaci pro práce v lesích. U zakázky ve [obec] začaly už po prvním týdnu problémy, kdy [jméno] [jméno] přestal být kontaktní a lidé, které přivedl na výkopy, si stěžovali, že jim nezaplatil. Žalobkyně tehdy musela řešit i jejich ubytování, které také nebylo zaplaceno. Zakázku ve [obec] realizoval fakticky [jméno] [příjmení] v rozsahu asi 80 % a dostal za provedené práce zaplaceno kolem 130 000 až 150 000 Kč. Žalobkyně dostala za tuto zakázku zaplaceno až po dvou letech a sjednání narovnání s investorem, neboť tam bylo spousta nedodělků a problémů. Její marže z ceny zakázky byla 20 %, což odpovídá tomu, že jí bylo vyplaceno kolem 187 000 Kč a z toho vyplatili [jméno] [příjmení] částku kolem 150 000 Kč. Platby pro [jméno] [jméno] s ním zásadně řešili v hotovosti, ale u zakázky pro Lesy ČR nastala výjimka, kdy jednatel žalobkyně byl v Řecku a [jméno] [jméno] mu volal, že potřebuje urgentně zaplatit peníze za nájem mechanizace, proto byly peníze poslány na účet. [příjmení] 500 000 Kč ve svém souhrnu byla součtem jednotlivých záloh na práce v lesích, tak jak byly popsány v poznámce k jednotlivým platbám. Na zálohy si žalobkyně