12 C 93/2022-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] (tvořena jistinou ve výši [částka], poplatkem ve výši [částka] a smluvní pokutou ve výši [částka]), nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému téhož dne na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [částka], přičemž celková částka ve výši [částka] byla splatná ve třech měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když ke dni podání žalobního návrhu neuhradil na svůj dluh ničeho. Smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zaslala na žalovaným uvedené telefonní číslo, přičemž tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že tato listina obsahující práva a povinnosti mezi žalobkyní a žalovaným je na své poslední straně vlastnoručně podepsána dvěma jednateli žalobkyně, zatímco u podpisu žalovaného je strojově čitelným písmem uvedeno toliko jeho jméno a příjmení, datum [datum], čas 15:43:55 a [příjmení] kód: [číslo]. 4. Ze snímku obrazovky ze systému internetové bankovnictví soud zjistil, že dne [datum] byly na účet č. [bankovní účet] odeslány peněžní prostředky ve výši [částka]. 5. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že dne [datum] byly z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] na účet žalovaného č. [bankovní účet] připsány peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž právo disponovat s posledně uvedeným účtem měl pouze žalovaný coby majitel účtu. 6. Z listin označených jako upomínka, opakovaná výzva k úhradě a předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu, soud zjistil, že žalobkyně ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vyhotovila upomínky k úhradě dlužné částky. 7. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vč. příslušného podacího lístku České pošty, s. p., soud zjistil, že dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku obsahující výzvu k úhradě dlužné částky do tří dnů na specifikovaný bankovní účet. 8. Z listiny označené jako všeobecné obchodní podmínky nezjistil soud žádné pro rozhodnutí relevantní skutečnosti. 9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byly na účet žalovaného připsány peněžní prostředky ve výši [částka] odeslané předchozího dne z účtu žalobkyně. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem listiny označené jako smlouva o zápůjčce. Na předmětné listině jsou kromě vlastnoručních podpisů jednatelů žalobkyně uvedeny toliko strojově čitelné informace v podobě jména a příjmení žalovaného, data, času a čtyřmístného [příjmení] kódu. Žádná z těchto na listině uvedených informací ovšem sama o sobě ani ve spojení s ostatními není způsobilá prokázat, že to byl právě žalovaný, kdo svým podpisem vyjádřil vůli být vázán právy a povinnostmi uvedenými na předmětné listině. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný elektronicky (dálkově) podepsat listinu označenou jako smlouva o zápůjčce, nedoložila k takto tvrzené skutečnosti žádné důkazní prostředky způsobilé danou spornou skutečnost prokázat. Právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku obsahující výzvu k úhradě dlužné částky do tří dnů na specifikovaný bankovní účet. V řízení nebylo prokázáno, že by ze strany žalovaného bylo na žalobou uplatněný nárok byť i částečně něčeho uhrazeno; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil. 10. Z hlediska právního posouzení dospěl soud k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaný dosud žalobkyni ničeho nevrátil, soud tudíž tento vztah mezi účastníky řízení posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně dle ustanovení § 2993 o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení celé požadované jistiny ve výši [částka]. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné poprvé prokazatelně až předžalobní upomínkou. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den [datum], neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s. p.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání. Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 o. z. dne [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. 11. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným neuhrazenou jistinu (výrok II. písm. a), b)), neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce, z níž tyto nároky vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. písm. c)), nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující nevrácenou jistinu (výrok II. písm. b)) a nárok na zaplacení úroku z prodlení spočívající v rozdílu mezi výší sazby požadovanou žalobkyní a sazbou rozhodnou pro počátek prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. písm. c)). 12. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě nedostatečně tvrzených skutečností nebo označených důkazních návrhů byla soudem v dodatečně určené lhůtě vyzvána k nápravě. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10). 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly.