20 C 117/2022-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 258 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků a žalobkyně se zavázala na požádání poskytnout žalovanému prostředky do určité částky, přičemž žalovanému poskytla celkem 5 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], a žalovaný měl částku splácet v měsíčních splátkách ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně 300 Kč. Žalovaný měl dále uhradit poplatek 20 % z jistiny, tj. 1 000 Kč, úrok 20 % měsíčně (který se stává součástí jistiny) a v případě prodlení též úrok z prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů 200 Kč měsíčně (z toho žalobkyně požaduje 121 Kč měsíčně). Žalovaný ničeho neuhradil a žalobkyně se nyní domáhá celkem částky 9 258 Kč, tj. 5 000 Kč jistina, 1 000 Kč poplatek, 2 895 Kč úrok a 363 Kč účelně vynaložené náklady. 3 x 121 Kč za tři měsíce), a dále úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky od [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od žalobkyně na účet. č. [bankovní účet] obdržel dne [datum] částku 5 000 Kč. 4. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaný s žalobkyní uzavřel tvrzenou smlouvu o revolvingovém úvěru. Zároveň nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátil. 5. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru, neboť nebyl prokázán žádný projev vůle žalovaného, který by svědčil o uzavření takové smlouvy. Na předložené smlouvě o délce devíti stran není podpis žalovaného, jen strojově uvedené jméno a text„ Elektronicky podepsal (a)“ a časový údaj [datum], 11:33:40, přičemž pouze z těchto informací není patrné, jakým způsobem a jakou osobou mělo dojít k elektronickému podepsání smlouvy, a zda tedy skutečně někdo projev vůle učinil, případně zda to byl žalovaný. Na tom nic nemění ani to, že žalobkyně disponuje kopiemi dokladů totožnosti žalovaného, veřejně dostupným výpisem z živnostenského rejstříku nebo fakturou vydanou žalovaným, neboť to nesvědčí o projevu vůle k uzavření konkrétní smlouvy. Nebylo tedy prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření písemné smlouvy o revolvingovém úvěru, přičemž z předložených důkazů ani není zřejmé konkludentní uzavření takové smlouvy (pokud by se např. obě strany podle smlouvy chovaly). Žalobkyně tedy ani přes rozsáhlá tvrzení neunesla břemeno důkazní o této rozhodné skutečnosti, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na to, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, nemohl soud žalobkyni přiznat plnění z ní vyplývající. 6. Bylo pak prokázáno, že žalobkyně dne [datum] poukázala žalovanému částku 5 000 Kč na jeho účet a taková platba bez existující smlouvy představuje plnění bez právního důvodu, tj. bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Nebylo přitom tvrzeno ani prokázáno vrácení této částky, proto soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení uvedené částky ve výroku I. tohoto rozsudku. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky, a to ve výši 8,5 % ročně podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od [datum], neboť k vrácení bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] podanou na poště téhož dne, ve které byla určena splatnost ke dni [datum] a od následujícího dne je tedy žalovaný v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevráceným bezdůvodným obohacením, neboť nelze přiznat nároky založené smlouvou, jejíž uzavření nebylo prokázáno. Zároveň soud zamítl také úrok z prodlení přesahující úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení ode dne jeho splatnosti. 7. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva, pokud by byla platně uzavřena, by byla zřejmě neplatná také z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti a zcela zjevně nepřiměřených úroků. Žalobkyně vůbec netvrdila ani nedoložila jakékoliv zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a neunesení břemene tvrzení a důkazního o této skutečnosti by vedlo k závěru o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Pokud pak jde o nepřiměřené úroky, tak předložená smlouva o spotřebitelském úvěru obsahuje celou řadu ujednání zpoplatňujících čerpání úvěru, které je všechny nutno považovat za ujednanou cenu peněz, přičemž v souhrnu se jedná o takové částky, které jsou zjevně nepřiměřené a způsobily by neplatnost úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. (např. poplatek za každé čerpání úvěru 20 % z vyčerpané částky a úrok 20 % měsíčně, konečně o nepřiměřené výši svědčí také uvedená výše RPSN 519 %, resp. až 756 %). 8. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že oba účastníci byli v řízení úspěšní v obdobném rozsahu.