20 C 132/2022-45 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 19 994,84 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty s poskytnutím uvěrového rámce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o vydání kreditní karty [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce do 20 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet úvěr společně se sjednaným úrokem 23,99 % ročně a s ujednanými poplatky podle ceníku povinnou měsíční minimální splátkou. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a nehradil řádně a včas, neboť poslední splátku učinil ke dni [datum], a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně se po žalovaném nyní domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 19 727,84 Kč, kapitalizovaného úroku 1 642,98 Kč (úrok 23,99 % ročně z jistiny od [datum] do [datum], úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 19 727,84 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 727,84 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno, žalovaný také byl vyzván k úhradě před podáním žaloby. Žalobkyně uvedla, jak její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. 2. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému byl žalovaný předvolán zásilkou adresovanou do vlastních rukou na adresu jeho trvalého pobytu a zásilka byla doručena fikcí dne [datum]. Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Současně s předvoláním k jednání byla žalovanému do vlastních rukou doručena žaloba i její doplnění v této věci. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky obsahující předvolání přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen, a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se zásilka obsahující předvolání k jednání považuje podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 5. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den [datum] a žalovanému byla zásilka obsahující předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne [datum], byl žalovaný v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolán, tj. více než 10 dnů před konáním prvního jednání ve věci. Ve smyslu citovaných ustanovení o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 575/2013, nebo usnesení téhož soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1670/2015) je pak věcí žalovaného (obecně každého adresáta), aby si zajistil možnost vyzvednutí zásilky na adrese pro doručování. Případnou nedosažitelnost na adrese pro doručování je pak třeba hodnotit k tíži žalovaného. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, pak výslovně navrhla, nechť soud ve věci rozhodne rozsudkem pro zmeškání. 6. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro zmeškání tedy nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Naopak je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zda smír (žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 7. Nárok žalobkyně na zaplacení nesplacené úvěrové jistiny, poplatků a neuhrazených úroků lze podřadit pod smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši s úhradou všech uvedených nároků pak vyplývá z § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nároků vyplývá ze zesplatnění úvěrové smlouvy v důsledku porušení smluvních podmínek žalovaným, přičemž žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. Aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby pak vyplývá z tvrzeného postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z. V intencích shora citovaných ustanovení byly tedy splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I.), přičemž nároky přiznané žalobkyni je žalovaný ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná. 8. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměna právního zástupce. Při určení odměny právního zástupce soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), neboť jde o návrh podaný na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní v hodnotě nepřesahující 50 000 Kč. Takto žalobkyni náleží odměna právního zástupce 900 Kč za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu). Dále žalobkyni náleží odměna právního zástupce 1 900 Kč (při tarifní hodnotě 19 994,84 Kč) za jeden úkon právní služby (účast na jednání) podle § 14b odst. 3 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu společně s náhradou hotových výdajů v souvislosti s uvedeným jedním úkonem ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu. Dále právní zástupce žalobkyně uplatnil náhradu spojenou s účastí u soudního jednání, za c