20 C 68/2022-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 012 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 126 Kč a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] k pojištění vozidla Jaguar X-Type, [registrační značka], pojistný produkt„ ACP III – 2014 Combi“. Bylo sjednáno pojistné 2 623 Kč za pololetní pojistné období, od [datum] pak bylo pololetní pojistné zvýšeno na 2 596 Kč. Žalovaný pojistné nehradil řádně a včas a pojistná smlouva zanikla uplynutím dne [datum]. Pojistné nebylo hrazeno od [datum] do [datum] a žalobkyně se nyní domáhá pojistného za uvedenou dobu. Celkem se žalobkyně po žalovaném domáhá částky 2 012 Kč, která zahrnuje poměrnou část pojistného 1 412 Kč a poplatky 2 x 300 Kč za upomínání. K tomu žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 126 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Soud se nejprve zabýval svou mezinárodní příslušností k rozhodnutí sporu a dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušný ve smyslu podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), neboť v projednávaném má žalovaný bydliště v ČR. Dále se soud zabýval rozhodným právem pro projednání věci, kterým je právo ČR, neboť strany se na použití českého práva ve smluvních ujednáních dohodly v souladu s článkem 6 odst. 2 a článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci dne [datum] uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – Autopojištění Combi Plus III, a to vozidla žalovaného [příjmení] [jméno], [registrační značka], ujednáno na dobu neurčitou s pololetním pojistným obdobím a s pojistným za pojistné období 2 623 Kč. Pojistná smlouva odkazuje na pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě (DPPHAV, VPPUPC, VPPHAV a VPPPOV – bez bližšího vysvětlení), dále na přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele. Žalobkyně oznámila žalovanému výši pojistného 2 596 Kč na období od [datum] dopisem ze dne [datum]. Žalovaný uhradil pojistné naposledy [datum] a neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 412 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného a poplatků 2 x 300 Kč za upomínky. 5. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Ve smyslu § [číslo] odst. 1 a § 2783 odst. 1 a 2 o. z. vzniklo žalobkyni právo na pojistné ve sjednané výši 2 623 Kč za pololetní pojistné období, a následně ve výši 2 596 Kč od [datum]. Žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a včas hradit. Žalovaný pojistné neuhradil za dobu od [datum] do [datum] a žalobkyně ho opakovaně vyzvala k úhradě. Žalobkyně z titulu neuhrazeného pojistného za uvedené období požaduje částku 1 412 Kč a tuto částku soud žalobkyni přiznal, neboť podle výpočtu soudu má žalobkyně právo právě na uvedenou částku odpovídající poměrné části pojistného za uvedené období. Soud tedy žalobkyni ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal požadovanou částku 1 412 Kč odpovídající dlužnému pojistnému. Soud pak nemohl žalobkyni přiznat jí požadované poplatky 2 x 300 Kč neboť nejsou sjednány ve smlouvě samotné a žalobkyně nedoložila žádné jiné listiny (či jiné důkazy), ze kterých by poplatky vyplývaly. Smlouva sama odkazuje na jiné dokumenty, ale nikoli na Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, nadto soud musí konstatovat, že žalobkyně předložila dva různé dokumenty stejného názvu obsahující zcela odlišné poplatky. Žalobkyně pak doložila pojistné podmínky označené zkratkou PP APC III [číslo], které obsahují další různé pojistné podmínky označené zkratkami VPPPOV [číslo], DPPPOV [číslo], VPPHAV [číslo] nebo VPPUPC [číslo], u kterých však nelze jednoznačně uzavřít, že by se jednalo právě o podmínky, na které zkratkami (bez číslic) odkazuje smlouva, nadto však ani v těchto předložených podmínkách není výslovný odkaz na předložené sazebníky. Žalobkyně tedy opakovaně zmatečně odkazuje na vlastní smluvní dokumentaci a činí vágní odkazy ve smlouvách, což však jde k tíži právě žalobkyni. Je v zájmu samotné žalobkyně, aby zcela určitě označila smluvní dokumentaci, zvláště uzavírá-li smlouvy se spotřebitelem jako slabší stranou. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno a nepodařilo se jí prokázat oprávněnost nároku na požadované poplatky. Neúčastí u jednání se pak žalobkyně vzdala možnosti být o neunášení důkazního břemena poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na uvedené závěry proto soud požadovaný nárok ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl. 6. Dále se soud zabýval otázkou úroku z prodlení z požadované dlužné částky. Splatnost pojistného je podle § 2783 odst. 2 o. z. vždy k prvnímu dni pojistného období, tj. ke dni [datum] a neuhradil-li pojistné žalovaný včas, dostal se do prodlení již následující den a od tohoto dne žalobkyni náleží úrok z prodlení z nesplaceného pojistného. Žalobkyně tedy má nárok na úrok z prodlení z dlužné částky pojistného ve výši 1 412 Kč od [datum]. Požaduje-li tedy žalobkyně úrok z prodlení z dlužné částky pojistného až od [datum] do [datum], má na něj nárok. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 1 412 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 88,40 Kč ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zároveň pak soud ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl žalobu co do zbylé žalobkyní požadované části úroku z prodlení z částky odpovídající poplatkům, na které žalobkyně nárok nemá. 7. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a ve věci převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 40,36 % (úspěch žalobkyně 70,18 % odpovídající přisouzené částce 1 500,40 Kč po odečtení jejího neúspěchu 29,82 % odpovídajícího zamítnuté částce 637,60 Kč). Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem 600 Kč za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem 189 Kč. Z celkové částky 1 489 Kč pak soud žalobkyni přiznal částku 601 Kč odpovídající úspěchu 40,36 %.