8 C 364/2021-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem provozovaným společností [právnická osoba], a to vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] bez platného jízdního dokladu, kdy jízdné podle Tarifu [přepravce] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel činí [částka]. Dále mu byla za jízdu bez dokladu vyměřena přirážka [částka]. Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou, avšak dlužnou částku dosud neuhradil. [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku na [právnická osoba] [žalobkyni] [žalobkyni], která smlouvou jakožto postupitel postoupila pohledávku na žalobkyni. 2. Soud podle § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil k žalobě ani k tomu, zda souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud z listinných důkazů přiložených k žalobě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Potvrzením o nedodržení SPPO a z oznámení o závadách ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaný uvedeného dne cestoval vlakem [číslo] provozovaným [právnická osoba] na trati z [obec] do [obec], do vzdálenosti 17 km. Při kontrole vlakvedoucím se žalovaný neprokázal jízdním dokladem, jeho totožnost (jméno a příjmení, datum narození a bydliště) byla zjištěna z občanského průkazu, jehož číslo odpovídá průkazu, který měl žalovaný podle zprávy Magistrátu města Přerova v té době v držení. Potvrzení cestující převzal a podepsal. Žalobkyně k důkazu předložila čtyři Tarify [přepravce] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinné od 14.12.2014, [datum], [datum] a [datum], jejichž součástí je Ceník 1. Z ceníku účinného v době přepravy soud zjistil, že cena obyčejného jízdného ve 2. třídě pro cestu dlouhou 17 km činí [částka]. Podle Ceníku 6, položky 1 činí přirážka k jízdnému, doplatku jízdného nebo příplatku, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku dle SPPO částku [částka]. 4. Z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek z [datum], [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem, a [právnická osoba] [žalobkyní] [žalobkyní], registrační číslo UK [číslo], jako postupníkem, ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum], uzavřené mezi nimi a z její přílohy [číslo] vyplývá postoupení pohledávky za žalovaným na postupníka. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [název] [název], jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem, a z její přílohy [číslo] vyplývá postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Předžalobní výzva s oznámením o postoupení byla žalovanému zaslána na jeho adresu zjištěnou při přepravní kontrole. 5. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti upraví přepravní řády (§ 2551 o. z.). 6. Podle § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, který stanovuje podmínky pro provozování drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému. Podle odst. 6 uvedeného ustanovení stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. 8. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“), platí, že cestující uzavřením přepravní smlouvy přistupuje na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedená ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob, když žalovaný dne [datum] nastoupil do vlaku provozovaného předchůdkyní žalobkyně, zahájil přepravu a vznikla mu tak povinnost za použití dopravního prostředku zaplatit stanovené jízdné a v případě jízdy bez platného dokladu též přirážku k jízdnému. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal jízdním dokladem a bylo mu uloženo uhradit přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Výše jízdného podle tehdy platného Tarifu na uvedeném úseku činí [částka], výše přirážky [částka] byla prokázána a je stanovena v souladu se zákonem. Pohledávka byla podle § 1879 a § 1880 o. z. postoupena z původní věřitelky až na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby. Soud proto žalobě vyhověl a za jízdu žalovaného bez jízdního dokladu přiznal žalobkyni právo na zaplacení [částka] včetně zákonného úroku z prodlení požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po provedení přepravy (výrok I.). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla v řízení plný úspěch a vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a odměnou advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku ve výši [částka] (3 x [částka]) a náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o 21% DPH ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení tak činí [částka], které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.). Použití ustanovení § 14b advokátního tarifu je odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka], postoupené původním věřitelem) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti.