10 C 262/2023-48 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný pracoval u žalobkyně na základě pracovní smlouvy od [datum] na pozici opravář kolejových vozidel. Na základě dohody o poskytnutí náborové odměny ze dne [datum] byl žalovanému vyplacen nástupní bonus ve výši [částka] s podmínkou, že žalovaný bude vykonávat práci pro žalobkyni alespoň po dobu 5 let. Od [datum] žalovaný přestal docházet do zaměstnání, takto zameškal směny dne [datum], [datum], [datum] – [datum]. S žalovaným byl okamžitě zrušen pracovní poměr ke dni [datum]. S ohledem na skutečnost, že žalovaný u žalobkyně neodpracoval celých 5 let, vznikl žalobkyni nárok na vrácení poměrné části nástupního bonusu ve výši [částka] za 46 měsíců a dále nárok na úhradu pohledávky ve výši [částka] za přečerpání dovolené a odvod zdravotního pojištění. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], [datum] a [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem soud zjistil, že pracovní poměr žalovaného vznikl dne [datum], druh práce opraváře kolejových vozidel s místem výkonu práce SOKV [obec], OKV [obec]. 4. Z dohody o poskytnutí náborové odměny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout náborovou odměnu ve výši [částka] za podmínek uvedených v dohodě a žalovaný se zavázal setrvat v pracovním poměru po dobu 5 let od vzniku pracovního poměru. V případě nesplnění tohoto závazku, je zaměstnanec povinen vrátit zaměstnavateli poměrnou část již vyplacené náborové odměny plynoucí z počtu celých neodpracovaných měsíců zbývajících do doby 5 let od vzniku pracovního poměru. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 6. Z výzvy ze dne [datum] zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně požádala odborovou organizaci o projednání neomluvené absence žalovaného. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně okamžitě zrušila s žalovaným pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. 8. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby se dostavil do zaměstnání. 9. Ze mzdového listu žalovaného za rok [rok] a za rok [rok] soud zjistil, že žalovanému byla v měsíci říjnu [rok] vyplacena náborová odměna ve výši [částka] a náborová odměna ve výši [částka] mu byla vyplacena v březnu [rok]. 10. Z výplatního lístku žalovaného za červenec [rok] soud zjistil, že žalovaný přečerpal dovolenou o 135 hodin a žalobkyni vznikla pohledávka za žalovaným ve výši [částka], tj. částka [částka] za přečerpanou dovolenou a částka [částka] představující nedoplatek pojistného. 11. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný pracoval u žalobkyně na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] s datem vzniku pracovního poměru dne [datum], druh práce opravář kolejových vozidel, místo výkonu práce SOKV [obec], OKV [obec]. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o poskytnutí náborové odměny, v níž se zaměstnavatel zavázal vyplatit žalovanému náborovou odměnu ve výši [částka] za podmínek sjednaných v dohodě. Zaměstnanec se v dohodě zavázal setrvat u žalobkyně v pracovním poměru po dobu 5 let od vzniku pracovního poměru, v případě nesplnění závazku setrvání v pracovním poměru po sjednanou dobu, se zaměstnanec zavázal vrátit zaměstnavateli poměrnou část již vyplacené náborové odměny plynoucí z počtu celých neodpracovaných měsíců zbývajících do doby 5 let od vzniku pracovního poměru. Bylo dále prokázáno, že část náborové odměny ve výši [částka] byla žalovanému vyplacena spolu se mzdou za měsíc říjen [rok] a zbývající část ve výši [částka] se mzdou za měsíc březen [rok]. Žalovaný od [datum] přestal docházet do zaměstnání bez omluvy, zameškal směny od 1.7. do [datum], proto s ním zaměstnavatel dne [datum] okamžitě zrušil pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Žalobkyně vyzývala žalovaného k nástupu do zaměstnání a dále ho opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky. 12. Podle ustanovení § 222 odst. 4 zákoníku práce zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. 13. Podle ustanovení § 223 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. 14. Soud po projednání žaloby dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil podmínku dohody setrvat v pracovním poměru u žalobkyně po dobu alespoň 5 let, vznikl žalobkyni nárok na vrácení poměrné části vyplacené náborové odměny ve výši [částka]. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky [částka] za přečerpanou dovolenou, když žalobkyně krátila žalovanému dovolenou za neomluveně zameškané směny ve smyslu ustanovení § 223 odst. 1 zákoníku práce a dále nárok na nedoplatek pojistného za neomluvenou absenci ve výši [částka]. Žalovanému vznikl nárok na poměrnou část dovolené [částka] hodin, žalobkyně žalovanému dovolenou krátila dle § 223 zákoníku práce z důvodu zameškaných směn, tj. o 127,5 hodin, tedy zcela. Žalovaný do té doby vyčerpal 135 hodin dovolené (tj. hodinový výdělek 153,61 x 135 hodin = [částka] – pojištění na sociálním zabezpečení ve výši [částka] – pojištění na zdravotním pojištění [částka] = [částka] + nedoplatek pojistného za neomluvenou absenci v červenci [rok] ve výši [částka] = [částka]). S ohledem na shora uvedené a skutečnost, že žalovaný v řízení netvrdil, že by žalovanou částku uhradil nebo že dluh zanikl jiným způsobem, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z. 15. Soud dále rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne [datum] a [datum], kvalifikovaná výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny 5 x [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 5 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 20 započatých půlhodin po [částka] cestou ze sídla advokáta do [obec] a zpět za dvě jednání podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné vlakem k jednání dne [datum] ve výši [částka]. A dále cestovné k jednání dne [datum] osobním vozidlem tovární značky Honda, [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět (celkem ujeto 210 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě paliva ve výši 6,1 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu [druh benzínu] [druh benzínu] oktanů ve výši [částka] (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka] (výrok II.).