12 C 18/2023-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 17 213 Kč (jistina 12 300 Kč, poplatek 1 505 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 12 300 Kč vyčíslená za období od [datum] do [datum] na částku 908 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 805 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, kterou žalovaný podepsal elektronicky [příjmení] kódem, jenž mu žalobkyně zaslala na jím uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento [příjmení] kód je tzv. prostým elektronickým podpisem. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně dne [datum] žalovanému na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 12 300 Kč, které se žalovaný spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 505 Kč zavázal vrátit žalobkyni do [datum]. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni pouze 4 000 Kč. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že na této listině je zachycen návrh obsahu závazkového právního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným spočívající mj. v povinnosti žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč a naproti tomu povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vč. poplatku 325 Kč vrátit nejpozději do [datum]. Na poslední straně je listina vlastnoručně podepsána jednateli žalobkyně a na místě pro podpis žalovaného je strojově čitelným písmem uvedeno„ Klient: [celé jméno žalovaného], [datum] 10:09:23, [příjmení] kód: [číslo]“. 4. Z listiny nadepsané jako dodatek ke smlouvě o úvěru č. O40142371, datované dne [datum], soud zjistil, že na této listině je zachycen návrh obsahu závazkového právního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným spočívající mj. v povinnosti žalobkyně poskytnout žalovanému dodatečné peněžní prostředky ve výši 9 300 Kč a naproti tomu povinnosti žalovaného takto poskytnuté peněžní prostředky vč. poplatku 930 Kč vrátit nejpozději do [datum]. Na poslední straně je listina vlastnoručně podepsána jednateli žalobkyně a na místě pro podpis žalovaného je strojově čitelným písmem uvedeno„ Klient: [celé jméno žalovaného], [datum] 07:01:41, [příjmení] kód: [číslo]“. 5. [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem osobního účtu č. [bankovní účet] byl v červenci 2021 žalovaný, přičemž na uvedený účet byla dne [datum] připsána částka ve výši 9 300 Kč z účtu č. [bankovní účet]. 6. Z potvrzení [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalobkyně a že z tohoto účtu byla dne [datum] provedena okamžitá odchozí platba ve výši 2 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. 7. Z potvrzení [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] provedena okamžitá odchozí platba ve výši 1 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. 8. Z potvrzení o přijaté platbě spol. ThePay.cz, s. r. o., soud zjistil, že na účet žalobkyně byla dne [datum] připsána částka 1 Kč z účtu č. [bankovní účet]. 9. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného doporučeným dopisem odeslaným dne [datum] k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. 10. Z ostatních provedených listinných důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí věci významná skutková zjištění. 11. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v období 6/ 2021 - 7/ 2021 poskytla žalovanému na jeho bankovní účet třemi dílčími platbami částku v celkové výši 12 300 Kč. Žalovaný odeslal dne [datum] na účet žalobkyně částku 1 Kč. Žalovaný před podáním žaloby uhradil žalobkyni 4 000 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky ze dne [datum] (odeslané téhož dne), v níž byla žalovanému stanovena k úhradě dluhu lhůta 3 dnů. 12. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil vůli být vázán povinnostmi a požívat práv obsažených v listinách uvedených v odst. 3 a 4 tohoto rozsudku. Skutečnost, že žalovaný měl podepsat výše uvedené dokumenty elektronicky [příjmení] kódem, který mu žalobkyně měla odeslat na jím uvedené telefonní číslo, nebyla v tomto řízení vůbec prokázána, neboť žalobkyně k takto tvrzenému skutkovému ději neoznačila žádné důkazy. Uvedení údajů o způsobu podepsání předmětných dokumentů samo o sobě neprokazuje, že se skutkový děj takto odehrál. Jinými slovy se jedná o pouhý strojově čitelný text, který sám o sobě není způsobilý prokázat jakýkoliv souhlas (projev vůle) žalovaného s obsahem dotčených dokumentů. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena. Pro úplnost soud dodává, že podpis dokumentů neprokazuje ani odeslání 1 Kč, neboť takto zjištěný skutkový děj jednak nekoresponduje s žalobním tvrzením stran způsobu vyjádření souhlasu žalovaného s obsahem dokumentů a jednak je mezi odesláním 1 Kč a poskytnutím peněžních prostředků žalovanému natolik velký časový odstup, že nelze uvažovat o vzájemné souvislosti mezi oběma jednáními. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dříve, než předžalobní upomínkou ze dne [datum], neboť k předloženým upomínkám žalobkyně nedoložila žádné doklady o odeslání těchto upomínek do dispoziční sféry žalovaného. Konečně nebylo prokázáno ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky uhradil více, než tvrdí sama žalobkyně (4 000 Kč); takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil. 13. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by s žalovaným uzavřela jakoukoliv smlouvu o zápůjčce či smlouvu o úvěru (vč. případných dodatků) dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli uzavřít žalobkyní tvrzené smlouvy. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 12 300 Kč, žalovaný uhradil žalobkyni 4 000 Kč, soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně dle ustanovení § 2993 o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 8 300 Kč představující bez právního důvodu žalovanému poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 300 Kč od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až v rámci předžalobní upomínky. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den [datum], neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s. p.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne [datum]. Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení uplynutím dne [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. 14. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení (výrok II. písm. a) - c)), neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce (úvěru), z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. písm. d)), jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení (výrok II. písm. e)). 15. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby byla v případě nedostatečných tvrzení či důkazů vyzvána soudem k jejich doplnění. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, nen