12 C 96/2023-33 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 31 600 Kč (jistina 30 000 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč a smluvní pokuty 1 000 Kč) s úrokem 5 243,98 Kč (součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a úroku ve výši 27,88 % ročně z částky 30 000 Kč za období od [datum] do [datum]), s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, vyčísleným za období od [datum] do [datum] na částku 1 045,82 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 600 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi účastníky byla dne [datum], po předchozím řádném prověřování úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který v tomto případě činil 30 000 Kč. K procesu uzavření úvěrové smlouvy žalobkyně dále dodává, že tato byla uzavřena prostřednictvím správce financí, webového rozhraní žalobkyně, které je obdobou internetového bankovnictví, a jako taková je opatřena elektronickým podpisem. Pro finální potvrzení uzavření smlouvy je potřeba potvrzujícího kódu, který je klientovi zaslán na jeho telefonní číslo. Projev vůle, stvrzen SMS kódem, zaslaným na verifikované telefonní číslo, považuje žalobkyně za dostatečně určitý, přičemž je z něj zřejmá vůle klienta uzavřít smlouvu. Smlouva je vyhotovena písemně v elektronické podobě a všechny zákonné požadavky na uzavření úvěrové smlouvy jsou tak splněny. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,29 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 30 000 Kč a neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně dne [datum] svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a i přes výzvu soudu se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Z listiny označené jako„ Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo]“, datované dne [datum], soud zjistil, že na této listině je zachycen návrh vzájemných práv a povinností mezi žalobkyní a žalovaným spočívajících mj. v závazku žalobkyně poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 30 000 Kč a v závazku žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splatit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 27,88 % ročně (RPSN 31,74 %). Na místě pro podpis klienta (žalovaného) je uvedeno pouze [číslo] přičemž z obsahu předmětné listiny nevyplývá jakýkoliv projev vůle žalovaného požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v této listině. 5. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána z účtu žalobkyně částka 30 000 Kč. 6. Z listiny označené jako„ výzva ke splacení celého úvěru“, datované dne [datum], vč. příslušného podacího archu České pošty, s. p., soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému doporučeným dopisem výzvu k úhradě dlužné částky, a to na adresu [adresa]. 7. Z listiny označené jako„ předžalobní výzva k plnění“, datované dne [datum], vč. příslušného podacího archu České pošty, s. p., soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému prostřednictvím právního zástupce doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy. 8. Z hlediska skutkového stavu zjištěného ze shora provedených důkazů, a na to navazujícího níže uvedeného právního posouzení věci, považoval soud skutková zjištění z ostatních provedených důkazů za nadbytečná. 9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla dne [datum] na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž dne [datum] odeslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy. 10. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem listiny označené jako„ Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo]“. Jakkoliv žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení v tom směru, že projev vůle žalovaného směřující k akceptaci obsahu práv a povinností vymezených v dotčené listině měl spočívat v jedinečném kódu, který měla žalobkyně odeslat na (před tím verifikované) telefonní číslo žalovaného, který jej následně měl vložit do příslušného webového rozhraní žalobkyně, čímž mělo dojít k elektronickému podpisu předmětného dokumentu, tak na základě provedených důkazů nebylo možné spolehlivě ověřit, zda se skutečně jedná o elektronický podpis sui generis patřící žalovanému. V případě podpisového kódu na předmětné listině se jedná o pouhý strojově čitelný text, který sám o sobě není způsobilý prokázat jakýkoliv projev vůle žalovaného. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena. 11. V řízení dále nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dříve než v rámci předžalobní výzvy (žalobkyně totiž neprokázala, že by výzvu ke splacení celého úvěru ze dne [datum] odeslala na adresu, kterou žalovaný označil jako svoji faktickou či doručovací adresu - adresa místa trvalého pobytu žalovaného je přitom odlišná od adresy, na níž žalobkyně předmětnou výzvu zaslala) ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho plnil; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil. 12. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč, žalovaný neprokázal, že by žalobkyni něčeho uhradil, soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně dle ustanovení § 2993 o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 30 000 Kč představující bez právního důvodu žalovanému poskytnuté peněžní prostředky. 13. Žalobkyni v souladu s § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení 813,70 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dříve, nežli v rámci předžalobní výzvy. Lhůta k úhradě dlužné částky stanovená v předžalobní upomínce uplynula dne [datum], od následujícího dne, tj. od [datum], je tudíž žalovaný s vydáním částky bezdůvodného obohacení v prodlení. 14. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. 15. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení vč. úroku z prodlení z těchto nároků (výrok II. písm. a) - e)), neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. písm. c)). 16. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10). 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení částečně úspěšn