20 C 130/2023-47 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 21 933,93 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu pro číslo účtu [bankovní účet] a po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti s ním dále dne [datum] uzavřela smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání do výše sjednaného limitu 20 000 Kč. Žalovaný na účtu udržoval nepovolený debet, a to naposledy dne [datum], který ani po výzvách neuhradil, proto žalobkyně v souladu se smlouvou odstoupila od smlouvy, účet ke dni [datum] zrušila a debetní zůstatek 21 933,93 Kč převedla na účet pohledávek. Žalobkyně se po žalovaném nyní domáhá zaplacení jistiny 21 933,93 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 1 358,99 Kč (smluvní úrok byl sjednán ve výši 19,99 % ročně, avšak žalobkyně požaduje toliko 11,75 % ročně, a to z nesplacené jistiny za dobu od [datum] do [datum], což činí 1 374,53 Kč, ale žalobkyně požaduje toliko 1 358,99 Kč), kapitalizovaného úroku z prodlení 1 338,92 Kč (úrok z prodlení z jistiny za dobu od [datum] do [datum] činí 1 355,70 Kč, ze kterého žalobkyně požaduje toliko 1 338,92 Kč), smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a nákladů řízení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. 2. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému byl žalovaný předvolán zásilkou adresovanou do vlastních rukou na adresu jeho trvalého pobytu a zásilka byla doručena fikcí dne [datum]. Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Současně s předvoláním k jednání byla žalovanému do vlastních rukou doručena žaloba i její doplnění v této věci. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky obsahující předvolání přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen, a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se zásilka obsahující předvolání k jednání považuje podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za doručenou dne 3 [datum], tj. 10. dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 5. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den [datum] a žalovanému byla zásilka obsahující předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne [datum], byl žalovaný v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolán, tj. více než 10 dnů před konáním prvního jednání ve věci. Ve smyslu citovaných ustanovení o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 575/2013, nebo usnesení téhož soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1670/2015) je pak věcí žalovaného (obecně každého adresáta), aby si zajistil možnost vyzvednutí zásilky na adrese pro doručování. Případnou nedosažitelnost na adrese pro doručování je pak třeba hodnotit k tíži žalovaného. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, pak výslovně navrhla, nechť soud ve věci rozhodne rozsudkem pro zmeškání. 6. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro zmeškání tedy nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Naopak je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zda smír (žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 7. Nárok žalobkyně na zaplacení nesplacené úvěrové jistiny, poplatků a neuhrazených úroků lze podřadit pod smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši s úhradou všech uvedených nároků pak vyplývá z § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nároků vyplývá ze smluvního ujednání o splatnosti dluhu a jednotlivých splátek. V intencích shora citovaných ustanovení byly tedy splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I.), přičemž nároky přiznané žalobkyni je žalovaný ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná. 8. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 878 Kč a odměna právního zástupce. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) a vycházel z tarifní hodnoty 21 933,93 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 vyhlášky činí v daném případě 1 980 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 4 x 1 980 Kč, tj. náleží mu odměna celkem ve výši 7 920 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby, tedy celkem 1 200 Kč. Dále právní zástupce žalobkyně uplatnil náhradu spojenou s účastí u soudního jednání, za což mu náleží náhrada za ztrátu času za dvě půlhodiny po 100 Kč při cestě z [obec] do [obec] a zpět, tedy 200 Kč podle § 14 advokátního tarifu, a náhrada za cestovné vlakem 100 Kč. Dále má advokát žalobkyně nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad (vyjma náhrady za cestovné, které je podle předloženého lístku včetně DPH), tj. ve výši celkem 1 957,20 Kč Celkem tak náhrada nákladů činí 12 255 Kč po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.