ECLI: ECLI:CZ:OSPR:2023:7.C.165.2023.1 Datum: 2023-08-16 Předmět: zaplacení 14.143,23 Kč s přísl. - úvěr Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."] ["neplatnost právního úkonu""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 14.143,23 Kč s přísl. - úvěr (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 143,23 Kč s příslušenstvím a tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky. Podle smlouvy se banka zavázala poskytovat žalované úvěr do výše úvěrového rámce 150 000 Kč. K účelové=mu čerpání došlo nákupem zboží u obchodníka, a to 10 919 Kč, která měla být splacena v 72 splátkách po 297 Kč měsíčně. Současně bylo dohodnuto pojistné 44 Kč měsíčně. Žalovaná čerpala celkem 26 378,76 Kč, zaplatila celkem 38 660,60 Kč žalovaná neplnila své povinnosti, byla v prodlení s více splátkami a žalobkyně proto od smlouvy odstoupila [datum] dluh se stal splatným [datum], dlužná jistina činí 12 614,42 Kč, dlužné úroky 28,81 Kč, náklady v případě ukončení smlouvy 1 500 Kč žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr podle údajů poskytnutých žalovanou na základě telefonického prověřování.
2. Žalovaná uvedla, že zůstala sama s třemi dětmi, má pouze sociální podporu, nemůže peníze splácet. Dále uvedla, že ji překvapilo, že při uzavírání smlouvy po ní nechtěli doložit žádné příjmy, jen občanský průkaz a doklad o mateřské. Na žádné další výdaje kromě bydlení a dalších splátek úvěru se banka nedotazovala, o kreditní kartu ani nežádala, tu jí poslali sami. Průběžně pořád čerpala a něco platila, aniž by měla přehled, kolik vyčerpala a kolik zaplatila.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřeli účastníci, Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr s účelovým čerpání ve výši 10 9198 Kč splatný v 72 splátkách včetně přistoupení k pojištění. V rámci dalších obsáhlých ujednání si účastníci sjednali dohodu o vydání a užívání platební úvěrové karty. Žalobkyně měla z této smlouvy k dispozici následující informace o poměrech žalované: svobodná, 3 děti, rodičovská dovolená, číslo na mobilní telefon, hlavní příjem 16 000 Kč, jiný pravidelný příjem 1 500 Kč, splátky úvěrů 1 000 Kč, nájem (bez služeb) 4 500 Kč.
4. Z listiny označené jako zpráva o posuzování úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že žalobkyně použila při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr následující informace: totožnost byla ověřena podle občanského průkazu, bylo provedeno šetření v rejstříku [příjmení], insolvenčním rejstříku, registru CRIF. Příjem činil rodičovský příspěvek 16 000 Kč, náklady na bydlení 4 500 Kč, splátky úvěrů 1 000 Kč. Ověření údajů nebylo přiloženo.
5. Z popisu operací na účtu, obratů na účtu a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalovaná vyčerpala celkem částku 26 378,76 Kč a zaplatila celkem 38 660,60 Kč.
6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k [datum] poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle rozhodnutí Soudního dvora C [číslo] vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
11. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi účastníky je neplatná.
12. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).
13. Ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.
14. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).
15. Úprava § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. ukládá věřiteli povinnost prověřit spotře
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.