8 C 149/2023-34 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně předmětem řízení původně učinila peněžitý nárok na zaplacení částky 1 170 Kč (po částečném zpětvzetí 1 156 Kč) s výše uvedeným příslušenstvím, kdy částka 170 Kč je neuhrazené jízdné a částka 1 000 Kč neuhrazená přirážka k jízdnému. Nárok vznikl původně společnosti [právnická osoba] za přepravu žalovaného vlakem [číslo] provozovaným touto společností bez platného jízdního dokladu dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud po provedeném dokazování z listinných důkazů přiložených k žalobě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Potvrzeními o nedodržení SPPO a z oznámení o závadách ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaný uvedeného dne cestoval vlakem 2. třídy provozovaným [právnická osoba] směr [obec] - [obec] do vzdálenosti 301 km. Při kontrole průvodčím předložil jízdní doklad se slevou IN25 na 295 Kč, kterou nepředložil, na zaplacení doplatku neměl, jeho totožnost (jméno a příjmení, datum narození a bydliště) byla zjištěna z občanského průkazu, přičemž podle údajů z informačního systému MV ČR v době přepravy šlo o doklad, který byl žalovanému skutečně vystaven, nebyl odcizen a byl platný. Podle Tarifu [název přepravní společnosti] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 1.1.2021, jehož součástí je Ceník 1, soud zjistil, že cena obyčejného jízdného ve 2. třídě pro cestu dlouhou 301 km činí 451 Kč nikoli 465 Kč, jak je uvedeno v potvrzení o nedodržení SPPO. Podle Ceníku 6, položky 1 činí přirážka k jízdnému, doplatku jízdného nebo příplatku, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku dle SPPO částku 1 000 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, a z její přílohy [číslo] vyplývá postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Pohledávka byla podle § 1879 a § 1880 o. z. postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby. 5. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti upraví přepravní řády (§ 2551 o. z.). 6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, který stanovuje podmínky pro provozování drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému. Podle odst. 6 uvedeného ustanovení stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 7. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedená ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že žalovaný dne [datum] nastoupil do vlaku provozovaného společností [právnická osoba] a využil služeb této společnosti, tím přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem a vznikla mu tak povinnost za použití dopravního prostředku zaplatit stanovené jízdné 451 Kč a v případě jízdy bez platného dokladu též přirážku k jízdnému. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, měl zakoupenou jízdenku jen ve výši 295 Kč, bylo mu proto uloženo uhradit přirážku 1 000 Kč a doplatek jízdného (451 – 295) tedy 156 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a podle § 1970 o.z. přiznal žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po provedení přepravy (výrok I.). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně měla v řízení úspěch, neúspěch se týkal je nepatrné části řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši 189 Kč. Celková výše nákladů řízení tak činí 1 489 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).