10 C 72/2024-24 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že poskytla žalované dne , datum, úvěr na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši , částka, , žalovaná se zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny v kapitalizované výši , částka, , úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši , částka, a smluvní úrok ve výši , částka, .2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že jí byla dne , datum, vyplacena částka , částka, , dne , datum, uhradila částka , částka, a dne , datum, uhradila částku , částka, .3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouvy o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru až do výše , částka, , úroková sazba 40 % p. m.4. Ze zesplatnění úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr dne , datum, zesplatnila.5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Výzva byla žalovaném odeslána dne , datum, .6. Z oznámení , právnická osoba, soud a z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, za , datum, zjistil, že žalovaná pobírá od , datum, invalidní důchod třetího stupně ve výši , částka, měsíčně.7. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka , částka, . Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, byla z účtu č. , č. účtu, na účet žalobkyně č. , č. účtu, zaslána částka , částka, .8. Dále žalobkyně předložila k důkazu rodný list žalované a kopii občanského průkazu, z nichž soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí samé nezjistil.9. Žalovaná doložila výpis z účtu, z něhož soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka , částka, a dne , datum, částka , částka, .10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož byla dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , adresa, , jejímž předmětem byl úvěr s limitem do , částka, a úrokovou sazbou 40 % p. m. Dne , datum, byla na účet žalované č. , č. účtu, zaslána částka , částka, . Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaná pobírá od , datum, invalidní důchod třetího stupně ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, . Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku ve výši , částka, .11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.17. V daném případě soud ohledně úvěruschopnosti dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by řádně prověřila úvěruschopnost žalované, když k této skutečnosti předložila pouze doklad o výši invalidního důchodu žalované a dále její výpisy z účtu, z nichž vyplývá, že zůstatek žalované na účtu se pohyboval v minusových číslech. O této povinnosti soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na omluvenou neúčast žalobkyně u jednání.18. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti (viz § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).19. Za tohoto stavu je žalovaná povinna v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila na úvěr částku , částka, , soud vyhověl žalobě co do částky , částka, v zákonné třídenní lhůtě.20. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.21. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky