10 C 85/2024-22 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávky od věřitele , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, na základě, které poskytl žalované bezúročnou zápůjčku ve výši , částka, splatnou jednorázově dne , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, . Žalovaná zápůjčku nevrátila.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že přišla o zaměstnání a nebyla schopna půjčku splácet, měla v té době více půjček od nebankovních společností. V současné době pobírá rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně, pečuje o jedno nezletilé dítě, jiným příjem nemá, manžel je v současné době bez příjmu. Má další úvěru u , právnická osoba, , splácí , částka, měsíčně a další úvěr splácí cca , částka, měsíčně., právnická osoba, oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne , datum, , realizační smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, , přílohy – seznam pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Přípis byl žalované odeslán dne , datum, .4. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , standardní informace o zápůjčce , název, č. , hodnota, soud zjistil, že mezi , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúročné zápůjčky ve výši , částka, splatné jednorázově spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, .5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, odeslána částka , částka, .6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , postoupení bylo oznámeno žalované přípisem ze dne , datum, . Žalovaná dne , datum, uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, na základě, níž byla žalované poskytnuta bezúročná zápůjčka ve výši , částka, splatná jednorázově spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, .8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.14. V daném případě soud ohledně úvěruschopnosti dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala (neunesla břemeno tvrzení a důkazní), že by právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. O této povinnosti soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na omluvenou neúčast žalobkyně u jednání.15. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti (viz § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).16. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě co do vrácení jistiny ve výši , částka, v pravidelných měsíčních splátkách s ohledem na možnosti žalované, která pobírá rodičovský příspěvek, jiný příjem nemá a zároveň splácí další dvě půjčky splátkami ve výši , částka, a , částka, měsíčně.17. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, , dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.18. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím