11 C 152/2024-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně , Jméno zainteresované společnosti 0/0, se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby soud zavázal žalovanou , Jméno zainteresované osoby 0/0, k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též jen „společnost“), s žalovanou po předchozím zkoumání její úvěru schopnosti dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované částku , částka, , kdy úvěr měl být splacen do , datum, . Smlouva byla sjednána prostřednictvím webové stránky www.movinero.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, e-mailu a telefonního čísla. Po dokončení registrace a zaslala žalovaná společnosti žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované splácet jí byl poskytnut úvěru, který společnost zaslala ze svého účtu na účet žalované č. , č. účtu, platbou s variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný úvěr čerpala a zavázala se jej splatit. Žalovaná nesplnila svůj smluvní závazek k úhradě úvěru řádně, neboť dosud dluží částku celkem , částka, . Společnost postoupila svou pohledávku za žalovanou společnosti DeVries Group, a.s., IČO , IČO, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a tato společnost žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě trvajícího dluhu. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná , Jméno zainteresované osoby 0/0, navrhla zamítnutí žaloby a namítla, že se společností uzavřela neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě kterých přijala částky , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , avšak uhradila částky , částka, , 17 906,50 a , částka, . Pro neplatnost smluv č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, vzniklo na straně společnosti bezdůvodné obohacení v částce , částka, a žalovaná započetla na pohledávku žalobkyně částku , částka, v podání ze dne , datum, , jež bylo doručeno žalobkyni dne , datum, .3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, a výpisy z účtu žalované, že přijala částky , částka, , , částka, , , částka, a , částka, na účet č. , č. účtu, (dle sdělení , právnická osoba, .). Výpisy z účtu žalované bylo rovněž prokázáno, že na úhradu svých závazků vůči společnosti zaplatila částku celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu pohledávek, bylo prokázáno, že společnost postoupila svou pohledávku za žalovanou společnosti DeVries Group, a.s., IČO , IČO, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že tato společnost postoupila pohledávku žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že tato skutečnost byla oznámena žalované. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě závazků dle smlouvy.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění.9. Podle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).12. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, pod