11 C 49/2024-37 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce , Jméno žalobce, se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, a doplněnou dne , datum, domáhal, aby soud určil, že dražba pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , číslo, bydlení, pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , číslo, bydlení, pozemku p. č. , číslo, zahrada v katastrálním území a obci , adresa, , uskutečněná v rámci dražebního jednání nařízeného žalovaným 2) na den , datum, dle dražební vyhlášky č. j. , spisová značka, z , datum, , v níž byl udělen příklep žalované 1) (dále též jen „provedená dražba“), je neplatná. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , číslo, dům určený k bydlení, zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Při provedené dražbě, kterou provedl žalovaný 2), byl udělen příklep žalované 1) pro nemovité věci ve vlastnictví žalobce a žalované 3) dle usnesení žalovaného 2) ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Provedená dražba je nezákonná, neboť dražební vyhláška nedostatečně a nepřesně vymezila a popsala předmět dražby, protože neuvedla, že na pozemku p. č. , hodnota, se nachází zděná vedlejší stavba – místnost k zabíjačkám a příprava na chladírenský box, která je příslušenstvím této nemovité věci. Mezi žalovaným 2) a insolvenčními správci žalobce a žalované 3) byla uzavřena smlouva, dle níž v provedené dražbě byly vydraženy nemovité věci dvou různých vlastníků, což žádný předpis neumožňuje. Výsledná cena nemovitých věcí v dražební vyhlášce byla stanovena v rozporu se zákonem, neboť dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, byla cena nemovitých věcí žalobce a žalované 3) při společném prodeji stanovena na částku celkem , částka, , avšak v dražební vyhlášce byla cena uvedena v částce , částka, a nejnižší podání v částce , částka, , tedy svévolně a bez seznatelného pokladu.2. Žalovaná 1) , Jméno žalované A, . navrhla zamítnutí žaloby, neboť se řádně účastnila dražby a zaplatila nejvyšší podání.3. Žalovaný 2) soudní exekutor , Jméno žalované B, , Exekutorský úřad , adresa, , navrhl zamítnutí žaloby, neboť uzavřel dle pokynu zajištěných věřitelů v rámci insolvenčních řízení dne , datum, s insolvenčními správci žalobce a žalované 3) smlouvu o provedení dražby nemovitých věcí. Na základě této smlouvy vydal usnesení o konání dražby nemovitých věcí ze dne , datum, č. j. , spisová značka, a provedl dražbu, ve které bylo stanoveno nejnižší podání , částka, na základě dohody smluvních stran ve smlouvě o provedení dražby nemovitých věcí ze dne , datum, . V provedené dražbě došlo k vydražení dotčených nemovitých věcí dle již pravomocného usnesení o příklepu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, .4. Žalovaná 3) , Jméno žalované C, . se k žalobě nevyjádřila.5. Při provedeném dokazování bylo ze smlouvy o provedení dražby nemovitých věcí ze dne , datum, zjištěno, že mezi žalovaným 2) a insolvenčními správci žalobce a žalované 3) sjednána smlouva o provedení dobrovolné dražby podle § 76 odst. 2 exekučního řádu v návaznosti na ustanovení § 289a insolvenčního zákona, jejímž předmětem měly být nemovité věci žalobce a žalované 3). Žalovaný 2) se ve smlouvě zavázal vycházet z ceny nemovitých věcí při společném prodeji v částce , částka, dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, číslo, s tím, že nejnižší podání pro dražby bude vycházet z dohody smluvních strana a pro první dražební jednání bude ve výši , částka, . Výnos dražby (po snížení o sjednanou odměnu a náklady) měl být vyplacen v poměru 64,5 % na účet žalobce jako dlužníka a 35,5 % žalované 3) jako dlužníka. Usneseními žalovaného 2) o dražební vyhlášce ze dne , datum, č. j. , spisová značka, a o příklepu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, (včetně potvrzení o zaplacení nejvyššího podání ze dne , datum, a vyrozumění o nabytí právní moci ze dne , datum, ) bylo prokázáno, že žalovaný 2) provedl dražbu dle citované dražební vyhlášky a v dražbě byl udělen příklep žalované 1).6. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, číslo, ze dne , datum, bylo prokázáno, že znalec ocenil nemovité věci žalobce a žalované 3) při společném prodeji na částku , částka, . Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, číslo, ze dne , datum, bylo prokázáno, že znalec ocenil nemovité věci žalobce a žalované 3) při společném prodeji na částku , částka, .7. Podle ust. § 286 odst. 1. písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále též jen „insolvenční zákon“), lze majetkovou podstatu zpeněžit v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu, kterým je § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále též jen „exekuční řád“). O způsobu zpeněžení majetkové podstaty rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. Podle ust. § 289a odst. 1, odst. 2insolvenčního zákona Zpeněžení soudním exekutorem se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu. Dražbu provede soudní exekutor na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor.8. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobce se domáhá určení neplatnosti dražby provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu při zpeněžení majetkové podstaty žalobce (a žalované3) jako úpadce. Soud při posouzení této věci přihlédl k názoru Nejvyššího soudu vyjádřenému v jeho usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , kde Nejvyšší soud dospěl (mimo jiné) k závěru, že pro zpeněžení majetkové podstaty v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu (exekučního řádu) [§ 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona] zákonodárce podrobnější úpravu účasti na takové dražbě neprovedl (z ustanovení § 289a odst. 2 insolvenčního zákona toliko plyne, že navrhovatelem dražby (žadatelem o ni) je insolvenční správce. I zde nicméně platí, že účastníkem dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 289a insolvenčního zákona, je nepochybně insolvenční správce (žadatel), který sjednal se soudním exekutorem o této jeho tzv. další činnosti smlouvu o provedení dražby a který má přitom postavení oprávněného. Povinný v takové dražbě nevystupuje, neboť při ní nejde o vymáhání splnění povinnosti. Účastníci insolvenčního řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona) jen proto nejsou účastníky takové dražby. Řečené platí nejen pro věřitele, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku (typově pro přihlášené věřitele), nýbrž i pro (insolvenčního) dlužníka, a to bez zřetele k tomu, zda předmětem dražby je jeho majetek [nebo majetek náležející do majetkové podstaty jako majetek ve vlastnictví třetích osob, na který se po dobu trvání účinků soupisu pohlíží jako na dlužníkův majetek (§ 205 odst. 4 insolvenčního zákona)]. Právo nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty totiž prohlášením konkursu na majetek dlužníka přechází na insolvenčního správce dlužníka (jenž se dražby účastní coby její navrhovatel); srov. § 229 odst. 3 písm. c/ insolvenčního zákona i § 246 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Insolvenční dlužník (coby osoba, jejíž dispoziční práva k majetkové podstatě přešla na insolvenčního správce) není oprávněn tomuto právu konkurovat ani v podobě účasti na dražbě vyvolané návrhem (žádostí) insolvenčního správce dlužníka (srov. opět § 246 odst. 2 insolvenčního zákona). Lze tudíž shrnout, že (insolvenční) dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona) nebo některý z procesních subjektů uvedených v § 9 písm. b/, c/, e/ a f/ insolvenčního zákona není účastníkem dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 289a insolvenčního zákona.9. Současně nelze pominout, že Ústavní soud v usnesení z dne , datum, sp. zn. II. ÚS 238/23 dospěl k závěru, že jako klíčové pro daný případ lze považovat konstatování odvolacího soudu, který v daném případě odvolání stěžovatele odmítl, neboť účastníkem dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 289a insolvenčního zákona, je insolvenční správce (žadatel), který sjednal se soudním exekutorem o této jeho tzv. další činnosti smlouvu o provedení dražby a který má přitom postavení oprávněného. Povinný v takové dražbě nevystupuje, neboť při ní nejde o vymáhání splnění povinnosti. Účastníci insolvenčního řízení proto nejsou účastníky takové dražby. Řečené platí nejen pro věřitele, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku (typově pro přihlášené věřitele), nýbrž i pro insolvenčního dlužníka, a to bez zřetele k tomu, zda předmětem dražby je jeho