12 C 116/2024-22 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor spol. , právnická osoba, , (dále jen „původní věřitelka“), která měla dne , datum, poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, , žalovaný dosud poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván, přičemž pohledávka původní věřitelky za žalovaným měla být nejdříve postoupena spol. , právnická osoba, ., (dále jen „přechodná věřitelka“), a poté dále žalobkyni.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaný se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě žalobkyní označených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalovanému dne , datum, na jeho bankovní účet částku , částka, , přičemž ještě před podáním žaloby převedla původní věřitelka pohledávku za žalovaným na přechodnou věřitelku, která následně převedla tuto pohledávku na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, předžalobní upomínku obsahující výzvu k úhradě dlužné částky do tří dnů na specifikovaný bankovní účet. Z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradil; tyto skutečnosti ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka s přechodnou věřitelkou a následně i přechodná věřitelka s žalobkyní uzavřely smlouvy o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), na základě nichž původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným přechodné věřitelce, která tuto pohledávku následně postoupila žalobkyni, jíž tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Jelikož původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , aniž by s žalovaným uzavřela jakoukoliv smlouvu, a současně z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaný původní věřitelce či žalobkyni něčeho uhradil, soud tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky , částka, , neboť původní věřitelka (žalobkyně) plnila, aniž tu byl platný závazek, tudíž má právo na vrácení poskytnutého plnění. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť čas plnění byl v předžalobní upomínce stanoven lhůtou tří dnů od doručení této upomínky. S ohledem na obecné poznatky z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence se předžalobní upomínka dostala do dispoziční sféry žalovaného pravděpodobně dříve než 10. den po odeslání (jak uvádí žalobkyně), soud nicméně v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení až od , datum, , jelikož v dané věci nemohl překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí více, než čeho se domáhala (úrok z prodlení za delší časové období).6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem , částka, a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), neboť řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující , částka, , bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku , částka, (3 x , částka, ) a náhrada hotových výdajů činí částku , částka, za tři úkony právní služby (3 x , částka, ) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21% náhradu za DPH ve výši ve výši , částka, . Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši , částka, je žalovaný podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.