12 C 175/2024-25 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně zaplacení částky , částka, (jistiny) s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, , uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a spol. , právnická osoba, , (dále jen „původní věřitelka“), na základě níž měla původní věřitelka poskytnout žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (celková dlužná částka činila , částka, ) zavázal splatit v 52 pravidelných týdenních splátkách. Pohledávka původní věřitelky za žalovaným měla být nejdříve postoupena spol. SECAPITAL S.á.r.l. (dále jen „přechodná věřitelka“) a poté dále žalobkyni.3. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalovanému dle předchozí písemné dohody peněžní prostředky ve výši , částka, , žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce celkem , částka, v 52 pravidelných týdenních splátkách po , částka, . Původní věřitelka vyrozuměla žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o půjčce na přechodnou věřitelku. Původní věřitelka se sice dohodla s přechodnou věřitelkou na převodu souboru pohledávek specifikovaných v příloze č. , hodnota, písemné dohody, nicméně soud z těchto listin nemá za prokázané, že by se předmětná pohledávka původní věřitelka za žalovaným ze smlouvy o půjčce stala skutečně předmětem výše uvedeného převodu. Dohoda o postoupení pohledávek je naskenovanou listinou, přičemž příloha identifikující předmětnou pohledávku je tabulka ve formátu PDF, obsahující strojově čitelným textem údaje toliko o jediné pohledávce. S ohledem na uvedené nemá soud za prokázané, že se příloha vztahuje k uvedené dohodě, a to z důvodu zcela odlišného formátu, což zavdává pochybnostem, zda příloha s pohledávkou nebyla vytvořena ex post pouze za účelem prokázání převodu pohledávek v soudním řízení. Příloha rovněž neobsahuje jakýkoliv odkaz na dohodu o postoupení pohledávek. Pochybnosti navíc prohlubuje skutečnost, že obsahem dohody je převod souboru pohledávek, zatímco v příloze je uvedena pouze jediná pohledávka.1. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „obč. zák.“). Žalobkyně ovšem neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že původní věřitelka postoupila přechodné věřitelce předmětnou pohledávku za žalovaným. Práva a povinnosti vzniklé ze smlouvy o postoupení pohledávek se dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), řídí tímto zákonem. Jakkoliv původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, tak v režimu § 1882 o. z., kde pravidlo původně obsažené v § 526 odst. 2 obč. zák. chybí, nastupuje požadavek na doložení postupní smlouvy samotné, a nikoliv pouze oznámení postupitele o tomto postoupení. Účinky notifikace dlužníkovi a její dopad na soluční účinek nesmí být zaměňovány s požadavky, kterými podmiňují prokázání postoupení soudy v případě vymáhání pohledávky postupníkem či při změně účastenství v již běžícím řízení. Na prokázání převodu pohledávky jsou kladeny přísnější podmínky než na samotné postoupení, tudíž je k němu vyžadováno prokázání existence postupní smlouvy. Jak přitom vyplývá z hodnocení důkazů (smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy), soud nemá za prokázané v pořadí prvé postoupení pohledávky z původní věřitelky na přechodnou věřitelku, tudíž se v duchu zásady, dle níž nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má, ani nezabýval případným poustoupením pohledávky z přechodné věřitelky na žalobkyni, a žalobu pro neunesení důkazního břemene stran aktivní věcné legitimace žalobkyně zcela zamítl.2. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/10).3. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.