12 C 188/2024-27 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, (jistina , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , poplatek za expres výplatu , částka, , poplatek za SMS servis , částka, , úroky , částka, , účelně vynaložené náklady , částka, a smluvní pokuty , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši , částka, (za období od , datum, do , datum, ) a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru, jež měla být mezi stranami uzavřena dne , datum, prostřednictvím internetových stránek žalobkyně v chráněném internetovém prostředí, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené, a to zadáním podpisového SMS kódu na příslušné webové stránce nebo v mobilní aplikaci.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že dne , datum, byla z účtu žalobkyně připsána na účet žalované částka , částka, , jakož i to, že žalobkyně dne , datum, prostřednictvím právního zástupce odeslala žalované doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, .5. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli požívat práv a být vázána povinnostmi obsaženými v listině označené jako úvěrová smlouva. Na předmětné listině jsou v části pro podpis klienta (žalované) uvedeny údaje o IP adrese zařízení, na němž měl být dokument elektronicky podepsán, jakož i údaje o podpisovém kódu, telefonním čísle a datu a čase, kdy mělo k odeslání kódu na uvedené telefonní číslo dojít a kdy měl být dokument tímto způsobem žalovanou podepsán, nicméně pouze na základě takových údajů nelze ověřit, zda se skutečně jedná o elektronický podpis sui generis patřící žalované. Jinými slovy se jedná o pouhý strojově čitelný text, který sám o sobě není způsobilý prokázat jakýkoliv projev vůle žalované být vázána povinnostmi a požívat práv obsažených v této listině (elektronickém dokumentu). Žalobkyně přitom neoznačila jiné důkazy prokazující její skutkovou verzi stran akceptace obsahu předmětného dokumentu žalovanou. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradila; takovou skutečnost ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.6. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakkoliv projevila vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena.7. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , žalovaná neprokázala (ani netvrdila), že by žalobkyni dosud něčeho uhradila, soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky , částka, . Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši , částka, (za období od , datum, do , datum, ) a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) předžalobní upomínkou odeslanou dne , datum, , žalobkyní stanovená lhůta k úhradě uplynula dne , datum, , od následujícího dne, tj. od , datum, je tudíž žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.8. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovanou nevrácené bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. a)], neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. b), c)].9. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/10).10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť rozdíl mezi procesním úspěchem obou účastníku je (i vzhledem k celkové hodnotě předmětu řízení) zcela nepatrný.