12 C 30/2024-34 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky , částka, (jistiny) s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Nárok odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. , právnická osoba, , (dále jen „původní věřitelka“), byla uzavřena dne , datum, smlouva o půjčce č. , tel. číslo, , na základě níž původní věřitelka poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (celková dlužná částka činila , částka, ) zavázal splatit v 53 pravidelných týdenních splátkách. Poslední splátka byla dle smlouvy splatná dne , datum, , žalovaný však uhradil pouze , částka, , které byly dle smlouvy započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky tak, že na souhrnný poplatek byla započtena částka , částka, a na jistinu pohledávky byla alokována částka , částka, . Žalovaný se tedy ode dne , datum, dostal do prodlení s úhradou částky , částka, představující součet zůstatku jistiny pohledávky. Smlouvou ze dne , datum, původní věřitelka postoupila , právnická osoba, . (dále jen „přechodná věřitelka“) pohledávku ze smlouvy o půjčce za žalovaným. Přechodná věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou ze dne , datum, pohledávku za žalovaným.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Z listiny označené jako smlouva o půjčce, datované dne , datum, , soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka téhož dne žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti, které se žalovaný spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (celková dlužná částka činila , částka, ) zavázal splatit v 53 pravidelných týdenních splátkách po , částka, .5. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky, datované dne , datum, , vč. poštovního podacího archu, soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o půjčce na přechodnou věřitelku.6. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne , datum, , vč. přílohy č. , hodnota, (seznam postoupených pohledávek), soud sice zjistil, že původní věřitelka se dohodla s přechodnou věřitelkou na převodu souboru pohledávek specifikovaných v příloze č. , hodnota, dohody, nicméně soud z těchto listin nemá za prokázané, že by se předmětná pohledávka původní věřitelka za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, stala skutečně předmětem výše uvedeného převodu. Dohoda o postoupení pohledávek je naskenovanou listinou, přičemž příloha identifikující předmětnou pohledávku je tabulka ve formátu PDF, obsahující strojově čitelným textem údaje toliko o jediné pohledávce. S ohledem na uvedené nemá soud za prokázané, že se příloha vztahuje k uvedené dohodě, a to z důvodu zcela odlišného formátu, který zavdává pochybnostem, zda příloha s pohledávkami nebyla vytvořena ex post pouze za účelem prokázání převodu pohledávek v soudním řízení. Pochybnosti navíc prohlubuje skutečnost, že obsahem dohody je převod souboru pohledávek, zatímco v příloze je uvedena pouze jediná pohledávka.7. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalovanému dle předchozí písemné dohody peněžní prostředky ve výši , částka, , žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce celkem , částka, , zaplatil ovšem pouze , částka, .9. Soud naopak nemá za prokázané, že by nárok původní věřitelky za žalovaným byl na základě dohody převeden na přechodnou věřitelku.10. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.11. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.12. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.1. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce dle § 657 obč. zák. Žalobkyně ovšem neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že původní věřitelka postoupila přechodné věřitelce předmětnou pohledávku za žalovaným. Práva a povinnosti vzniklé ze smlouvy o postoupení pohledávek se dle § 3028 odst. 1 o. z. řídí tímto zákonem. Jakkoliv původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, tak v režimu § 1882 o. z., kde pravidlo původně obsažené v § 526 odst. 2 obč. zák. chybí, nastupuje požadavek na doložení postupní smlouvy samotné, a nikoliv pouze oznámení postupitele o tomto postoupení. Účinky notifikace dlužníkovi a její dopad na soluční účinek nesmí být zaměňovány s požadavky, kterými podmiňují prokázání postoupení soudy v případě vymáhání pohledávky postupníkem či při změně účastenství v již běžícím řízení. Na prokázání převodu pohledávky jsou kladeny přísnější podmínky než na samotné postoupení, tudíž je k němu vyžadováno prokázání existence postupní smlouvy. Jak přitom vyplývá z hodnocení důkazu (smlouvy o postoupení pohledávek), soud nemá za prokázané v pořadí prvé postoupení pohledávky z původní věřitelky na přechodnou věřitelku, tudíž se v duchu zásady, dle níž nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má, ani nezabýval případným poustoupením pohledávky z přechodné věřitelky na žalobkyni, a žalobu pro neunesení důkazního břemene stran aktivní věcné legitimace žalobkyně zcela zamítl.2. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).3. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.