12 C 7/2024-32 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o účtu č. , hodnota, ze dne , datum, a smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne , datum, , uzavřených mezi žalovaným a spol. , právnická osoba, ., (dále jen „původní věřitelka“), na základě nichž měla původní věřitelka poskytnout žalovanému na běžném účtu kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu, a to až do výše , částka, , přičemž z důvodu překročení limitu kontokorentu (vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku), který žalovaný nevyrovnal, převedla původní věřitelka pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne , datum, na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky vč. úroků s tím, že tato pohledávka za žalovaným měla být smlouvou postoupena žalobkyni.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaný se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Písemnou dohodou ze dne , datum, si žalovaný zřídil u původní věřitelky účet č. , č. účtu, . Písemnou dohodou ze dne , datum, se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, ve formě kontokorentu, tedy možnosti povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného č. , č. účtu, , vedeného u původní věřitelky, a to s úrokem ve výši 18,9 % ročně. Původní věřitelka a žalovaný si dále ujednali, že úroky budou zaplaceny odečtením z kladného zůstatku na účtu, přičemž nebude-li to možné, tak jejich přičtením k jistině úvěru, čímž se stanou její součástí, a to i v případě, že tím vznikne nepovolená výše záporného zůstatku na účtu. V případě porušení podmínek dohody může původní věřitelka prohlásit veškeré dluhy z této dohody za okamžitě splatné. Původní věřitelka se před poskytnutím peněžních prostředků dostatečně zabývala osobními a majetkovými poměry žalovaného. Žalovaný postupnými výběry z účtu, resp. platbami kartou či bankovními převody překročil dne , datum, sjednaný rámec poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, tím, že mu v souladu s ujednáními obsaženými v písemné dohodě byl k tíži účtu zaúčtován debetní úrok ve výši , částka, , přičemž dále mu byl k tíži účtu zaúčtovány dne , datum, debetní úrok ve výši , částka, , dne , datum, debetní úrok ve výši , částka, a dne , datum, debetní úrok ve výši , částka, . Doporučeným dopisem ze dne , datum, oznámila původní věřitelka žalovanému převedení pohledávky z účtu žalobce na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků z důvodu nevyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu žalovaného. Před podáním žaloby převedla původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaný k okamžiku vyhlášení rozsudku na žalobou uplatněné nároky původní věřitelce či žalobkyni cokoliv uhradil; takové skutečnosti ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu podle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), jakož i smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, formou tzv. kontokorentu. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek (přečerpáním částky , částka, ), čímž žalovaný porušil podmínky smlouvy o úvěru, v důsledku čehož původní věřitelka využila svého oprávnění prohlásit veškeré dluhy ze smlouvy o úvěru za okamžitě splatné. Před poskytnutím úvěru původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Před podáním žaloby uzavřela původní věřitelka s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě níž původní věřitelka postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným; žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, (jistina , částka, + přirostlý úrok ve výši , částka, ), s úrokem z prodlení ve výši , částka, (úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni zesplatnění, tj. , datum, , částkou ve výši , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši z aktuální dlužné splátky za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, ), s úrokem ve výši , částka, (úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění, tj. , datum, , částkou , částka, a úrok z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, ), s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, přičemž právo na zaplacení úroku z prodlení vyplývá (vyjma smluvních ujednání) rovněž z § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Žalobkyní vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, a dále z nákladů na zastoupení advokátem. Odměna advokáta podle ustanovení § 11, § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), činí za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku , částka, (3 x , částka, ) a náhrada hotových výdajů činí , částka, za 3 úkony právní služby (3 x , částka, ) podle § 13 odst. 1, 4 AT. Náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů činí částku , částka, . Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon právní služby ze dne , datum, spočívající v doplnění tvrzení na výzvu soudu, neboť žalobkyní doplněná tvrzení o rozhodných skutečnostech měla být obsažena již v bezvadné žalobě, tudíž soud náklady na tento úkon nepovažoval za účelně vynaložené. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši , částka, je žalovaný podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.