16 C 51/2024-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, poskytl žalované spotřebitelskou zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala žalobci vrátit spolu s dohodnutým poplatkem , částka, , tj. celkem částku , částka, (při RPSN 1.689 %) ve 3 splátkách po , částka, , splatných 30., 60. a 90. den po poskytnutí zápůjčky. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť žalobci vrátila pouze částku , částka, . Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení jistiny zápůjčky a poplatku ve výši , částka, , zákonných úroků z prodlení, náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty za prodlení s vrácením zápůjčky ve snížené výši , částka, .2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, přiznala, že si peníze od žalobce vypůjčila na snoozel terapii pro syna, který trpí poruchou autistického spektra s těžkou mentální restaurací, kterou pojišťovna nehradí. Následně byla nucena opustit práci z rodinných důvodů. V současné době je již zaměstnána, její finanční situace se zlepšila, proto požádala o možnost uhradit dlužnou částku ve splátkách. Pro nemoc syna se údajně nemohla zúčastnit jednání, tvrzený důvod však ničím nedoložila.3. Poněvadž žalovaná nepožadovala odročení nařízeného jednání a svoji omluvu řádně ani včas nedoložila, soud postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů4. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.5. Z písemné smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ve znění VOP (dále jen Smlouva) soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalované spotřebitelskou zápůjčku ve výši , částka, „bezhotovostně“ na označený účet žalované s tím, že podle čl. 1.5. Smlouvy se za den „poskytnutí zápůjčky považuje den, kdy byly peníze odepsány z účtu věřitele“. Žalovaná se zase zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku ve stanovené době i se sjednaným poplatkem ve výši , částka, , celkem částku , částka, , ve 3 splátkách po , částka, , splatných 30., 60. a 90. den po poskytnutí zápůjčky. RPSN činila 1.689 %. Smlouva byla podepsána 2 zástupci žalobce, žalovaná smlouvu vlastoručně nepodepsala. U jejího podpisu se nachází záznam , datum, , hod. 11:44“44 a „, číslo použitého podpisového kódu, “.6. Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu , právnická osoba, . soud zjistil, že dne , datum, banka převedla z účtu žalobce na označený účet žalované částku , částka, .Ze sdělení žalobce ze dne , datum, soud dále zjistil, že žalovaná vrátila žalobci dne , datum, částku , částka, .7. K prokázání zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalované předložil žalobce pouze mzdové listy od firmy , právnická osoba, , z nichž soud zjistil, že za 7/2022 obdržela žalovaná čistou mzdu ve výši , částka, a za 8/2022 čistou mzdu ve výši , částka, . Podle zákaznické karty měla být žalovaná vdaná, měla mít 1 dítě, v domácnosti měly být celkem , hodnota, osoby, příjmy žalované měly činit částku , částka, měsíčně a další neoznačenou částku , částka, měsíčně (celkem , částka, ) a její výdaje měly činit , částka, a výdaje domácnosti měly být ve výši , částka, měsíčně. Přes výzvu ze dne , datum, žalobce nepředložil soudu žádné důkazy o tom, že by zjišťoval, ověřoval a posuzoval reálné výdaje žalované v době před poskytnutím zápůjčky. Údaje uvedené v zákaznické kartě o skutečných příjmech žalované neodpovídají ani předloženým mzdovým listům. Další příjmy v údajné výši , částka, a výdaje v celkové výši 13.000 případně , částka, nebyly ničím nedoloženy a zaokrouhlené výdaje jsou na první pohled zjevně nevěrohodné. Navíc z těchto neurčitých údajů nelze vůbec zjistit, jaké měla žalovaná reálné výdaje na živobytí pro sebe, pro manžela (partnera) i na své 1 dítě, na služby související se živobytím, ošacením, hygienou, bydlením za elektřinu, plyn, odpadky, vodné, stočné, mobil, internet, za dopravu do zaměstnání, koníčky apod. Žalobcem předložený výpis z exekučního rejstříku, kde je pouze uvedeno rodné číslo a čas kontroly , datum, nemá žádnou vypovídací hodnotu.8. Soud dále zjistil, že dopisem ze dne , datum, žalobce oznámil žalované zesplatnění dluhu ze zápůjčky pro neplacení dohodnutých splátek. Upomínkami ze dne , datum, a , datum, vyzýval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky a předžalobní výzvu ze dne , datum, předal žalobce k poštovní přepravě podle podacího lístku dne , datum, .9. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových zápůjček (úvěrů) v době uzavírání sporné smlouvy , datum, soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že , právnická osoba, . poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 12,55 % do 21,55 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 17,05 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 17,45 %, , právnická osoba, ve výši 16,76 % a , právnická osoba, poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 19,9 %. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období zaokrouhleně 17,8 %.10. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.11. Smlouva ze dne , datum, je smlouvou o zápůjčce podle § 2390 o.z. a tudíž smlouvou reálnou, což znamená, že smlouva nevznikne pouhou dohodou stran v písemné nebo v jiné formě, ale až skutečným odevzdáním dohodnutého předmětu zápůjčky vydlužiteli (viz použitelné rozhodnutí NS ČR , číslo jednací, ze dne , datum, a č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Na žalobci leželo důkazní k prokázání, že se s žalovanou jako vydlužitelem dohodli na předmětu zápůjčky (na konkrétní výši poskytovaných peněz) a současně, že peníze v dohodnuté výši žalované fakticky předal (viz použitelné rozhodnutí NS ČR č.j. , číslo jednací, ze dne , datum, ).12. Sporná smlouva byla uzavřená podle § 2390 a násl. o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelské zápůjčce a žalované jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (nebo zápůjčku) a poskytnout spotřebitelský úvěr nebo zápůjčku jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.13. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování zápůjčky žalované straně splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR , ústavní nález, ).14. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od , datum, do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. , ústavní nález, ). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.15. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce