16 C 75/2024-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru č. , hodnota, , na podkladě které poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal žalobci vrátit v celkové výši , částka, v 60 měsíčních splátkách po , částka, , a to nejpozději do , datum, . Žalovaný své smluvní závazky nesplnil a žalobci vrátil pouze , částka, . Pro prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce úvěr zesplatnil ke dni , datum, . Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatku ve výši , částka, a dalšího příslušenství.Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne , datum, popsal, jak s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné smlouvy podle § 84 až 86 zákona č. 257/2016 Sb. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku žalobci nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.4. Z písemné smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , k č. ú. 785319781147/0100, ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP, prohlášení o zdravotním stavu a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku , částka, jako neúčelový spotřebitelský úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,50 % p.a. a RPSN 12,99 %, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit formou 60 měsíčních splátek ve výši , částka, , splatných vždy k 15. dni každého měsíce nejpozději do , datum, . V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut.5. Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému dne , datum, částku , částka, na jeho účet.Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne , datum, a úvěrové historie žalovaný na úvěrový dluh uhradil žalobci celkem částku , částka, . Pravdivost tohoto údaje nebyla žádným důkazem zpochybněna.6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalovaného o úvěr z neoznačeného dne a z návrhu na poskytnutí úvěru – reportu průběhu schválení zjistil, že žalovaný byl svobodný, měl 1 dítě nad 10 let a bydlel u rodičů. Podle „čestného prohlášení“ měl mít žalovaný čisté příjmy od neoznačeného plátce ve výši , částka, měsíčně, dále z neoznačeného podnikání ve výši , částka, ročně a z ostatních příjmů jeho neoznačených rodinných příslušníků ve výši , částka, měsíčně. Údajné příjmy nebyly ničím konkretizovány ani doloženy. Žalovaný měl mít měsíční výdaje spojené s bydlením ve výši , částka, , ostatní výdaje včetně výživného ve výši , částka, , celkové měsíční výdaje domácnosti (s neoznačenými příslušníky) měly činit , částka, a žalovaný splácel předchozí 2 úvěry od žalobce v celkové výši , částka, po měsíčních splátkách v celkové výši , částka, . Žalobce si sám vypočetl, že celkové spočítané výdaje „domácnosti žalovaného“ měly činit částku , částka, , nebylo však vůbec uvedeno, z jakých podkladů žalobce při výpočtu vycházel a žalovaným uvedené výdaje této částce neodpovídají. Údajné výdaje na bydlení, na živobytí žalovaného a na jeho nezletilé dítě nebyly nijak specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z formuláře návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení nevyplývá, že by se žalobce vůbec zabýval reálnými běžnými příjmy i reálnými výdaji žalovaného ani údaji na účtu, které měl snad žalobce pro žalovaného spravovat. V interním záznamu žalobce o šetření v rejstříku BRKI/NRKI nebyl uveden žádný konkrétní relevantní údaj nebo záznam. Z úvěrové historie soud dále zjistil, že ke dni výpisu , datum, činil zůstatek úvěru částku , částka, , splatné úroky byly ve výši , částka, , pokuta za prodlení činila částku , částka, , úvěrové poplatky byly ve výši , částka, , dlužná částka po splatnosti byla ve výši , částka, , celková dlužná částka byla ve výši , částka, a úrok po splatnosti byl ve výši , částka, . Žalovaný uhradil žalobce v době od , datum, do , datum, celkem částku , částka, .Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalovaného. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalovaného, tj. s jeho ničím nedoloženým tvrzením o jeho krásně zaokrouhlených příjmech ve výši , částka, měsíčně od neoznačeného zaměstnavatele, ve výši , částka, ročně z nekonkretizované a nepodložené podnikatelské činnosti a konečně ve výši , částka, o údajných příjmech neoznačených rodinných příslušníků. Výše uvedené údaje jsou na první pohled právě pro jejich zaokrouhlenost a nekonkrétnost zdrojů naprosto nevěrohodné. Výpočet samotného žalobce, že celkové náklady domácnosti žalovaného jsou právě ve výši , částka, měsíčně není ničím podložen a vychází zřejmě z fiktivních statistických údajů, které mají ke skutečné reálné výši výdajů žalovaného nesmírně, ale skutečně nesmírně daleko. Výpočet žalobce zjevně nevychází z údajů z běžného účtu žalovaného.7. Z dopisu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce pro neplacení dohodnutých splátek vyzval žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, s tím, že pokud nebude dluh do uvedeného data uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne , datum, .8. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.9. Sporná smlouva byla uzavřená podle § 2395 a násl. o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (nebo zápůjčku) a poskytnout spotřebitelský úvěr nebo zápůjčku jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.10. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování zápůjčky žalované straně splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).11. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od , datum, do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnu