16 C 89/2024-43 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru k účtu č. , tel. číslo, /0100, na podkladě které poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal žalobci vrátit v celkové výši , částka, v 24 měsíčních splátkách po , částka, spolu s pojištěním , částka, měsíčně, a to nejpozději do , datum, . Žalovaný své smluvní závazky nesplnil a žalobci vrátil pouze částky ve výši , částka, , , částka, , , částka, , částka, (celkem částku , částka, ). Pro prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce úvěr zesplatnil ke dni , datum, . Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatku ve výši , částka, a dalšího příslušenství. Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne , datum, popsal, jak s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné smlouvy podle § 84 až 86 zákona č. 257/2016 Sb. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku žalobci nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.4. Z písemné smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, k č. ú. 784516601147/0100 ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP, prohlášení o zdravotním stavu, standardní informace o spotřebitelském úvěru a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku , částka, jako neúčelový spotřebitelský úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,90 % p.a. a RPSN 14,19 %, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit formou 24 měsíčních splátek ve výši , částka, spolu s pojištěním , částka, měsíčně, splatných vždy k 25. dni každého měsíce nejpozději do , datum, . V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut.5. Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, na jeho účet. Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne , datum, a , datum, a úvěrové historie žalovaný na úvěrový dluh uhradil žalobci částky , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , celkem částku , částka, .6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalovaného o úvěr ze dne , datum, zjistil, že žalovaný byl svobodný, bydlel jako nájemník, podle čestného prohlášení žalovaného měl mít příjmy od neoznačeného plátce ve výši , částka, a výdaje ve výši 500 a výdaje domácnosti , částka, . Podle ničím nedoložených výpočtů měl mít žalovaný údajné výdaje , částka, . Údajné příjmy i výdaje nebyly specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z interního záznamu žalobce vyplynulo, že o žalovaného zjišťoval údaje z rejstříku SOLUS, BRKI/NRKI, avšak v tomto záznamu nebyl uveden žádný konkrétní údaj nebo záznam. Z formuláře návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení nevyplývá, , spisová značkaže by se žalobce vůbec zabýval reálnými běžnými příjmy i reálnými výdaji žalovaného zachycenými na účtu žalovaného. Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalovaného. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalovaného, tj. s jeho ničím nedoloženým tvrzením o jeho krásně zaokrouhlených příjmech ve výši , částka, měsíčně a s údajnými výdaji , částka, a , částka, , které jsou na první pohled právě pro jejich zaokrouhlenost naprosto nevěrohodné. Výpočet samotného žalobce, že celkové náklady domácnosti žalovaného jsou právě ve výši , částka, měsíčně, vychází zřejmě z fiktivních statistických údajů, které mají ke skutečné reálné výši výdajů žalovaného nesmírně daleko. Výpočet žalobce zjevně nevychází z údajů uvedených na účtu žalovaného.7. Z dopisů ze dne , datum, ,, datum, a , datum, soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužných splátek s tím, že pokud nebude dluh do dne , datum, uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne , datum, .8. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.9. Sporná smlouva byla uzavřená podle § 2395 a násl. o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelskémúvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (nebo zápůjčku) a poskytnout spotřebitelský úvěr nebo zápůjčku jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.10. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování zápůjčky žalované straně splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).11. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od , datum, do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou , spisová značkaobezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.12. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce neprokázal, že splnil zákonem mu uloženou povinnost řádně a s odbornou péči zjišťovat, ověřovat a posuzovat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy ve smyslu § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Podle návrhu na poskytnutí úvěru se žalobce pouze spokojil s prohlášením žalovaného, že jeho příjmy ze závislé činnosti činí , částka, a jeho výdaje činí měsíčně 2 x , částka, , nic víc. Skutečné příjmy ani od koho pochází si žalobce neověřoval ani z účtu žalovaného, stejně jako si neověřoval jeho reálné výdaje na živobytí, bydlení, nájem, na elektřinu, plyn, vodné, stočné, jízdné, mobil, televizní poplatky, internet ani jeho další závazky. Provádění úvěruschopnosti žalovaného byla žalobcem prováděna zřetelně laxně a nedbale a vůbec nesvědčí o profesionalitě žalobce. Úvěrová smlouva je tudíž podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná a na základě absolutně neplatn