8 C 101/2024-50 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit celkem částku , částka, příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , číslo technického průkazu vozidla, (dále také „předmětné vozidlo“). K vozidlu nebylo v období od , datum, do dne , datum, (dále též „rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně doposud dlužnou částku zákonného příspěvku neuhradil. Výše požadovaného příspěvku byla vypočtena za 79 dnů bez pojištění vozidla na celkovou částkou , částka, , poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 4 odst. 4 cit. zák. činí částku , částka, .2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu písemně nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Soud proto projednal věc v jeho nepřítomnosti. (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, z registru silničních vozidel soud zjistil, že registrovaným vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla , jméno FO, v rozhodném období je , jméno FO, (od , datum, dosud), vozidlo bylo po celou rozhodnou dobu ve statutu provozované. K prokázání pasivní legitimace žalovaného žalobkyně k důkazu navrhla kupní smlouvu ze dne , datum, , v níž je prodávajícím předmětného vozidla , jméno FO, (který v té době nebyl registrovaným vlastníkem vozidla) a kupujícím žalovaný. Soud z těchto důvodů v rámci přípravy jednání vyzval žalobkyni, aby prokázala pasivní legitimaci žalovaného. Žalobkyně na výzvu nereagovala ve smyslu výzvy. Soud proto ve věci nařídil soudní jednání.4. Žalobkyně při jednání po poučení soudu doplnila tvrzení a uvedla, že obeslala vlastníka předmětného vozidla zapsaného v registru vozidel pana , jméno FO, , který sdělil, že vozidlo prodal dne , datum, panu , jméno FO, . Žalobkyně následného vlastníka pana , jméno FO, obeslala a ten reagoval zasláním kupní smlouvy, ve které jako kupujícího uvedl žalovaného. K důkazu předložila kupní smlouvu ze dne , datum, , kterou , jméno FO, předmětné vozidlo prodává , jméno FO, . Výzvou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k povinnosti zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek za dlužné rozhodné období 79 dnů ve výši , částka, a náklady uplatnění ve výši , částka, do 60 dnů od doručení dopisu. Podle informací , právnická osoba, a poštovního podacího archu byla zásilka s uvedeným podacím číslem žalovanému odeslána poštou doporučeně dne , datum, , byla uložena na poště, doručena uložením , datum, . Splatnost příspěvku tak nastala uplynutím lhůty , datum, . Žalovaný v řízení na svou obranu neuvedl žádná tvrzení a z provedených důkazů nevyšlo najevo, že by na dlužnou částku žalobkyni cokoli zaplatil, či že by k zániku závazku vůči žalobkyni došlo jiným způsobem než splněním. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínán.5. Soud věc právně posoudil podle § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy žalovanému vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť bylo prokázáno, že podle kupní smlouvy ze dne , datum, je žalovaný v souladu s ust. § 1109 občanského zákoníku vlastníkem předmětného vozidla, které bylo v rozhodném období 79 dnů provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Toto tvrzení žalovaný nesporoval, na písemnou výzvu nereagoval. Ze zápisu vlastníka, resp. provozovatele motorového vozidla v Registru silničních vozidel je možno vycházet pouze tehdy, pokud není prokázáno, že vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, je jiná osoba. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 cit zákona, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., byl žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši , částka, , který je vypočten vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (, částka, za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (79 dnů). Žalobkyni dále náleží i náklady spojené s vymáháním ve výši , částka, podle ust. § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., jejichž výše je určena § 2a cit. vyhlášky. Soud proto žalobě vyhověl.6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení z dlužného příspěvku ve výši , částka, ode dne , datum, , jak žalobkyně požadovala, když splatnost příspěvku nastala před tímto datem, přičemž požadovaná výše úroků z prodlení 15 % ročně je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen dlužnou částku zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a náklady řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši , částka, za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem , částka, , a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby, tj. celkem , částka, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši , částka, částkou , částka, . Žalobkyni nebyly přiznány neúčelně vynaložené náklady řízení za účast žalobkyně u soudního jednání konaného dne , datum, , neboť žalobkyně si vznik těchto nákladů sama zavinila, když nereagovala na výzvu soudu a soud proto nemohl postupovat podle § 115a. o.s.ř. a rozhodnout bez nařízení jednání. Žalovanému proto z hlediska individuální spravedlnosti nelze uložit povinnost hradit náklady řízení žalobkyně, které by jinak nevznikly, protože navýšení nákladů řízení by bylo nepřiměřenou tvrdostí. Žalobkyni bylo v řízení umožněno vyjádřit se k tomuto postupu soudu a uplatnit své námitky.