8 C 169/2024-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně jako provozovatelka distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb. a držitelka licence na distribuci elektřiny, se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Zaměstnanci společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne , datum, kontrolou zjištěno, že v odběrném místě žalované dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl VT: 46.781 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak dáno rozdílem výše uvedených stavů. Na uvedeném odběrném místě byla dne , datum, zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektrické energie, stav elektroměru v. č. , hodnota, VT: 20.221 kWh.. , právnická osoba, byla stanovena podle výpočtu: 26.560 kWh x , částka, /kWh = , částka, . Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny na částku , částka, (včetně 21% DPH). Stanovení plateb za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru činí , částka, . Žalobkyně dopisem ze dne , datum, informovala žalovanou o zjištěném neoprávněném odběru a způsobené škodě a vystavil žalované fakturu č. , hodnota, znějící na částku ve výši , částka, . Předmětem tohoto žalobního návrhu je nárok na náhradu zbývající škody ve výši , částka, . S úhradou výše uvedené faktury je žalovaná v prodlení od , datum, . Žalobkyně tak vedle jistiny požaduje i zákonný úrok z prodlení z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná uvedla, že si je vědoma povinnosti tu částku, která je předmětem žaloby uhradit, ale určitě to nezvládne do 3 dnů, požádala o splátky ve výši , částka, až , částka, . Proti výši žalované částky ani úroku z prodlení neměla žádné námitky. Nyní je jistina vymáhána exekučně, jiné dluhy nemá. Pracuje s příjmem , částka, měsíčně po srážkách na exekuci. Žije s manželem a nezletilým synem. Manžel pracuje, s podobným příjmem, nemá exekuce. Bydlí v rodinném domě manžela, který ho má v podílovém spoluvlastnictví se svým bratrem. Měsíční náklady na elektřinu činí , částka, měsíčně, , částka, za vodu, topení na zimu dřevem , částka, až , částka, na zimu.3. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila, soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti a přihlédl přitom k provedeným důkazům podle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Z trestního příkazu Okresního soudu v , adresa, ze dne ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, byla žalovaná uznána vinnou z přečinu krádeže, kterého se dopustil tím, že v době ode dne , datum, do , datum, , v místě svého trvalého bydliště v obci , adresa, , v rodinném domě č. p. 32, ačkoli si musela být vědoma skutečnosti, že ke dni , datum, byla v uvedeném odběrném místě pověřenými pracovníky provozovatele distribuční soustavy pro neplnění smluvených platebních povinností přerušena dodávka elektrické energie, a to odpojením přívodních vodičů na sloupu nízkého napětí u domu z důvodu nepřístupnosti odběrného místa, neoprávněně odebíral a pro potřeby osob žijících na shora uvedené adrese odběrného místa využívala elektrickou energii získanou z nelegálního připojení vodičů k síti nízkého napětí, čímž žalobci vznikla za uvedené období celková škoda ve výši , částka, . Žalobkyni byla přiznána náhrada škody v této výši a podle § 229 odst. 2 trestního řádu byla poškozená , právnická osoba, . odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.5. Z protokolu o kontrole odběrného místa a oznámení o výsledku kontroly bylo zjištěno, že dne , datum, na adrese žalované v odběrném místě č. , hodnota, na adrese , adresa, dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona,6. Z daňového dokladu č. , hodnota, se splatností dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, žalované vyúčtovala celkovou částku , částka, bez DPH a to , právnická osoba, za neoprávněný odběr , částka, , Stálý měsíční plat za příkon , částka, , Náklady zjišťování neoprávněného odběru , částka, a daň z elektřiny , částka, , celkem bez DPH , částka, .7. Podle výpočtu náhrady za neoprávněný odběr činí množství odebrané elektřiny 26.560 kWh, cena kWh dle § 17 vyhl. č. 359/2020 Sb., s DPH , částka, /kWh, tedy náhrada za , částka, , kdy tato částka byla žalobkyni přiznána již v adhezním řízení. Cena za příkon dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhl. č. 359/2020 Sb., ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ činí , částka, s DPH, celkové náklady související se zjištěním neoprávněného odběru podle § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb., včetně DPH , částka, . Součet částek , částka, , částka, činí , částka, .8. Z čestného prohlášení, plné moci ze dne , datum, a ceníku služeb , právnická osoba, má soud za prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., byla zplnomocněna žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům na základě uzavřené smlouvy a částka , částka, představuje prokazatelně nezbytně nutné vynaložené náklady na zjištění neoprávněného odběru, které byly uhrazeny žalobkyní dne , datum, společnoati , právnická osoba, . na základě faktury č. , tel. číslo, splatné , datum, .9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení žalované částky a upozornila na možnost soudního řízení.10. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud učinil následující skutkový závěr: Žalovaná ode dne , datum, do , datum, , v místě svého trvalého bydliště prováděla neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo za uvedené období zjištěno ve výši 26 560 kWh a výše škody za silovou elektřinu činí , částka, . Žalovaná byla v trestním řízení pravomocně odsouzena pro přečin krádeže, spočívající v neoprávněném odběru, k jehož zjištění byly ze strany žalobkyně vynaloženy náklady, které byly vyčísleny částkou , částka, s DPH, dále byly stanoveny platby za příkon podle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhlášky ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru částkou , částka, . Tyto náklady byly žalované vyúčtovány fakturou splatnou dne , datum, , která byla žalované odeslána a prokazatelně doručena. Žalované bylo již pravomocným trestním příkazem uloženo uhradit žalobkyni škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši , částka, , zbývá pak škoda ve výši , částka, , kterou žalovaná dosud neuhradila.11. Soud věc právně posoudil následujícím způsobem:12. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Ze skutkové věty výroku o vině bylo zjištěno, že se žalovaná uvedeným jednáním dopustila neoprávněného odběru elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Soud je tímto rozhodnutím ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán. Povinnost k zaplacení částky , částka, byla žalované uložena již v trestním příkazu, a i s touto částkou je žalovaná v prodlení od , datum, .13. Výši náhrady škody při neoprávněném odběru a výši nákladů na zjištění neoprávněného odběru soud po právní stránce posoudil následujícím způsobem.14. Podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů dále jen („energetický zákon“) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (odst. 1 písm. a)). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (odst. 3).15. Podle § 16 odst.1 vyhl. č. 359/2020 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném