9 C 248/2023-35 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím následujícím odůvodněním. Společnost Emmas , právnická osoba, . (dále též „původní věřitel“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě niž mu poskytla částku , částka, , kterou se zavázal žalovaný zaplatit nejpozději do , datum, . Žalovaný ovšem doposud na tuto částku ničeho nevrátil a zatím nezaplatil ani sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Smlouva byla sjednána prostřednictvím webových stránek www.creditgo.cz. Po registraci byla uvedená částka , částka, přeposlána na žalovaným uvedený účet č. , č. účtu, . Původní věřitel posoudil z dostupných databází ohledně posouzení jeho úvěruschopnosti. Pohledávka za žalovaným byla následně původním věřitelem postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ani přes předžalobní výzvu ničeho.2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav věci. Společnost Emmas , právnická osoba, . (dále též „původní věřitel“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě niž mu poskytla částku , částka, , kterou se zavázal žalovaný zaplatit nejpozději do , datum, . Tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím registrace osoby žalovaného na portále www.creditgo.cz a pomocí autorizačního kódu 17176 se identifikoval a stvrdil obsah smlouvy (viz smlouva). Po registraci byla uvedená částka , částka, přeposlána na žalovaným uvedený účet č. , č. účtu, (viz potvrzení o platbě). Žalovaný ovšem doposud na tuto částku ničeho nevrátil a zatím nezaplatil ani sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným byla následně původním věřitelem postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek, dílčí smlouva o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo dopisem ze dne , datum, oznámeno postoupení pohledávky (viz dopis) a písemnou výzvou ze dne , datum, byl vyzván k zaplacení dlužné částky (viz též dopis z uvedeného dne). Žalobkyně sice tvrdila (v obecných rysech), že posoudila úvěruschopnost žalovaného, tato svá tvrzení ovšem neprokázala.4. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby byla v případě nedostatečných tvrzení či důkazů vyzvána soudem k jejich doplnění. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/10).1. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.2. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.3. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.4. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě smlouva o spotřebitelském úvěru měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky.5. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky, poněvadž žalovaný podepsal smlouvu prostřednictvím bankovní identity.6. K identifikaci (ztotožnění) určité osoby se vyjadřuje obecně § 3019 o. z. takto: „Údaji, podle nichž lze člověka zjistit, jsou zejména jméno, bydliště a datum narození, popřípadě identifikující údaj podle jiného právního předpisu. Identifikujícím údajem právnické osoby nebo podnikatele je identifikační číslo osoby, bylo-li jim přiděleno.“ K otázce uzavírání smluv prostřednictvím elektronické komunikace a identifikace osoby se vyjádřil např. i Nejvyšší soud Slovenské republiky ve svém rozsudku sp. zn. 2Sžo/505/2009 ze dne , datum, , v němž dospěl k závěru, že pod pojmem elektronický podpis je nutné zařadit i takové formy podpisu, které zákon nedefinuje, jako např. jednoduché uvedení jména a příjmení odesílatele na závěr e- mailové komunikace, anebo podpisový vzor, který se automaticky připojí k odesílané e-mailové zprávě, anebo jakékoli jiné znaky a označení, které smluvní anebo jiné strany považují za identifikační kód, v souladu s nímž jsou schopné identifikovat odesílatele. Uvedené závěry jsou aplikovatelné i na projednávanou věc. Za této situace soud uzavírá, že ze skutkových zjištění plyne a soud má za prokázáno, že žalovaný byl prostřednictvím PINu a dalších údajů natolik určitě identifikován, že je prokázáno tvrzení o uzavření smlouvy mezi smluvními stranami. Tedy jinak řečeno v daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru elektronickým způsobem.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZosÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť př