10 C 225/2025-33 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny , částka, , dlužného poplatku , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že nabyla pohledávku od právní předchůdkyně společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno písemně. Právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, (kapitalizované úroky , částka, s úrokovou sazbou 14,75 % ročně, poplatek za zpracování půjčky , částka, a za komfortní a flexibilní splácení , částka, ) v 65 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná uhradila celkem , částka, .2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu pohledávek soud zjistil, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou.4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr ve výši , částka, , v žádosti uvedla, že je vdaná, žije v nájemním bydlení, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské/rodičovské dovolené, má příjem ve výši , částka, , další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , měsíční výdaje , částka, .5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (tj. úrok , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, , poplatek za komfortní a flexibilní splácení , částka, ) v 65 týdenních splátkách po , částka, s úrokovou sazbou 86 %, RPSN 162,48 %. Žalovaná si sjednala doplňkovou službu pojištění.6. Z výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, do , datum, .7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na úvěr uhradila , částka, .8. Z dalších listinných důkazů soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, původní věřitelka poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná spolu s poplatky a úrokem zavázala původní věřitelce vrátit v pravidelných týdenních splátkách (viz odst. 5 rozsudku). Žalovaná sdělila původní věřitelce prostřednictvím žádosti o úvěr informace o svých osobních a majetkových poměrech. Žalovaná uhradila , částka, . Žalobkyně odvozuje svou aktivní legitimaci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .10. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka v průběhu ověřování majetkové situace žalované před poskytnutím peněžních prostředků měla k dispozici doklady uvedené v listině označené jako karta zákazníka (v průběhu řízení žalobkyně ani jeden z uvedených dokladů soudu nedoložila) nebo že by původní věřitelka jakýmkoliv způsobem ověřovala úvěrovou historii žalované u jiných bankovních či nebankovních poskytovatelů zápůjček a úvěrů, resp. že by zkoumala, zda proti žalované nejsou vedeny exekuce.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Z hlediska právního posouzení dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. (s obsahem blíže vymezeným v odst. 3 rozsudku). Původní věřitelka uzavřela dne , datum, s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě, které původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným vč. jejího příslušenství z uvedené smlouvy o úvěru. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace.17. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.18. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených pr