11 C 276/2024-32 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně , Jméno žalobkyně, podala dne , datum, u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému , Jméno žalovaného, , kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost přispívat na její výživu částkou , částka, měsíčně s účinností od , datum, . Svůj návrh odůvodnila tím, že je matkou nezletilého syna , jméno FO, , nar. , datum, , jehož otcem je žalovaný. Žalobkyně je svobodná, a pobírá sociální dávky. Žalobkyně nežije se žalovaným ve společné domácnosti a kromě obvyklých výdajů na stravu a oblečení hradí náklady bydlení. Dne , datum, sdělila žalobkyně telefonicky soudu, že si není vědoma podání žaloby v této věci.Žalovaný , Jméno žalovaného, , který se od , datum, nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, se k žalobě nevyjádřil a k jednání ve věci se nedostavil.Těhotenskou průkazkou žalobkyně, souhlasným prohlášením rodičů o určení otcovství ze dne , datum, a informacemi z registru obyvatel, bylo prokázáno, že matkou , jméno FO, , nar. , datum, , je žalobkyně a otcem žalovaný. Dle sdělení Vězeňské služby ČR se žalovaný nachází ve výkonu trestu odnětí svobody od , datum, s plánovaným koncem věznění dne , datum, .Podle ust. § 920 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.Podle ust. § 922 odst. 2 občanského zákoníku výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.Soud dospěl po provedené dokazování k závěru, že žalovaný je otcem nezletilého syna , jméno FO, , nar. , datum, , jejichž matkou je žalobkyně, přičemž rodiče nezletilého nejsou sezdáni a nežijí ve společné domácnosti. Žalobkyně požadovala přiznání výživného neprovdané matky ode dne , datum, . Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyni nelze přiznat požadované výživné, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní k poměrům na straně žalovaného. O povinnosti tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti nemohl soud žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání ve věci, neboť se k jednání nedostavila. Proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. Ze shora uvedených důvodů proto soud nárok žalobkyně na výživné neprovdané matky zamítl.O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy se v řízení úspěšnému žalovanému prokazatelné náklady řízení nevznikly.