16 C 110/2025-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne , datum, , č. , hodnota, poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal žalobci vrátit ve výši , částka, spolu se zápůjční úrokovou sazbou 80,93 % p.a. při RPSN 118,84 % v dohodnutých 30 měsíčních splátkách. Žalovaný ale sjednané splátky řádně a včas nehradil a žalobci vrátil celkem částku , částka, . Pro prodlení žalovaného s úhradou splátek došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení další částky ve výši , částka, (představující nedoplatek „nové jistiny úvěru“, smluvní úrok a smluvní pokutu), další částky ve výši , částka, představující další smluvní pokutu, a zaplacení dalšího příslušenství. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku dosud žalobci nezaplatil. V podání ze dne , datum, žalobce popsal, jak údajně s odbornou péčí zkušeného profesionála v oboru úvěrování pečlivě zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění Oznámení žalobce o schválení úvěru ze dne , datum, , ve znění splátkového kalendáře, předsmluvního formuláře, formuláře o prohlášení klienta, dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a fotokopie OP žalovaného, považuje soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, požádal žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . Podle žalobcem vyplněného formuláře návrhu/smlouvy v případě poskytnutí úvěru , částka, se žalovaný zavázal vrátit žalobci celkem částku , částka, ve 30 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 17. dni každého měsíce v době od , datum, do , datum, , přičemž zápůjční úroková sazba měla činit 80,93 % ročně a RPSN 118,84 % ročně. V bodě 6. Návrhu/smlouvy jsou upraveny důsledky vyplývající z prodlení klientů s úhradou splátek, a to povinnost uhradit konkrétně popsané smluvní pokuty. V bodě 6.3. návrhu - smlouvy bylo mezi účastníky mimo jiné dohodnuto, že v případě prodlení klienta s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění celého úvěru, tj. nesplacené úvěrové jistiny, sjednaných úroků, smluvní pokuty a nákladů a že poskytovatel je povinen klienta vyzvat k úhradě úvěrového dluhu. Podle bodu 6.9. uvedené listiny nesmí souhrn všech smluvních pokut přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše sjednaného úvěru, maximálně však , částka, . Žalovaný návrh podepsal elektronicky dne , datum, , žalobce návrh akceptoval dne , datum, a v Oznámení ze dne , datum, žalobce žalovanému sdělil, že akceptoval návrh smlouvy o úvěru s tím, že doručením tohoto Oznámení žalovanému dojde k uzavření smlouvy. Podle dodejky došlo k doručení Oznámení žalovanému dne , datum, uložením. Soud považuje za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy výše uvedeného obsahu dne 11., datum, . Totožnost žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu.5. Pokud jde o vzájemné plnění, tak z nedatované listiny označené jako Doklad o vyplacení úvěru a z SMS – informace žalovanému o vyplacení - soud zjistil, že žalobce vyplatil dne , datum, na účet žalovaného částku , částka, . Totéž vyplývá i z listiny označené jako Karta klienta.Z obsahu žaloby i z karty klienta je rovněž prokázáno, že žalovaný zaplatil žalobci v období od , datum, do , právnická osoba, .2024 v různých splátkách celkem částku , částka, .6. Pokud jde o provádění úvěruschopnosti žalovaného žalobcem, žalovaný podepsal dne , datum, formulář žalobce „Prohlášení klienta“, podle něhož žalovaný nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě a státu, není v úpadku a je schopen úvěr splácet. Podle Výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, neměl žalovaný evidovanou žádnou dlužnou částku po splatnosti. Z neoznačené listiny score card ze dne , datum, obsahující hodnocení schopnosti splácet (mělo jít o vyhodnocení žalovaného z nebankovního registru Klientských informací NRKI) soud zjistil, že žalovaný podal celkem , hodnota, žádostí o úvěr u různých bank a skóre u žalovaného nebylo vůbec uvedeno. Podle formuláře žalobce Hodnocení klienta ze dne , datum, byla finanční potřeba žalovaného , částka, , přesto mu žalobce poskytl úvěr , částka, , žalovaný měl mít údajné příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně, jeho výdaje činily životní minimum ve výši , částka, měsíčně, byl svobodný, na 2 děti v domácnosti vynakládal , částka, měsíčně, na bydlení v družstevním bytu i na související náklady vynakládal dohromady částku , částka, měsíčně (což nebylo ničím doloženo) a na dopravu, kurzy a záliby nevynakládal nic. Podle výplatních lístků žalovaný obdržel čistou mzdu v květnu 2023 ve výši , částka, a v červnu 2023 ve výši , částka, . Žalovaný dne , datum, uzavřel s , právnická osoba, . smlouvu o vydání platební karty ve znění dodatků a , právnická osoba, . dále potvrdila, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, . , právnická osoba, dále potvrdila, že na jiný účet vedený na majitelku , jméno FO, byla z jiného účtu než z uvedeného účtu žalovaného připsána platba dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Z uvedených potvrzení nelze zjistit, kdo byl odesílatelem plateb na účet třetí osoby , jméno FO, ani z jakého důvodu k platbám docházelo. V řízení bylo pouze prokázáno, že žalovaný měl v době před uzavřením smlouvy čistý měsíční příjem ve výši , částka, , nic víc. Žádnými důkazy nebylo prokázáno, jaké měl žalovaný skutečné běžné reálné výdaje na jídlo, ošacení, hygienu, na 2 děti, na bydlení, za elektřinu, plyn, odpadky, mobil, internet apod. Žalobce se o skutečné běžné reálné výdaje žalovaného vůbec nezajímal, pravdivost údajů od žalovaného neověřoval a bez zjištění a ověření reálných výdajů nemohl žalobce úvěruschopnost žalovaného vůbec posuzovat. Je také pravdou, že požadovanou částku , částka, žalobce vyplatil žalovanému ještě před řádným uzavřením smlouvy v rozporu s vlastními pravidly. Žalobce tak ničím neprokázal, že zjišťoval, ověřoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného a už vůbec ne s odbornou péčí.7. Z výzev ze dne , datum, , a , datum, soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě úvěrového dluhu před jeho zesplatněním. Z oznámení ze dne , datum, považuje soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěrového dluhu. Podle předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího archu žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání.8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v červenci 2023 soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že , právnická osoba, . poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 6,93 – 13,76 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 10,35 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 12,7 % a , právnická osoba, poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 13,9 %. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období 12,3 %.9. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.10. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.11. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalovanému spotřebiteli splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zar