8 C 213/2025-33 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Nárok vznikl ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela žalobkyně s žalovanou formou komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, a na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, na bankovní účet žalované. Žalovaná se na webové stránce nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Žalovaná dokončila registraci zadáním bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považují za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovaným. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy byla žalované poskytnuta částka , částka, , kdy se zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 40 % p.m. za první měsíc čerpání v kapitalizované výši , částka, splatných , datum, . Pro případ prodlení byla sjednána pokuta 0,1 % p.d. z částky v prodlení, kdy žalobkyně požaduje pokutu z jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, předvolání k jednání jí bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně se k jednání také nedostavila, svou neúčast její zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Žalobkyně k důkazu předložila listinu nazvanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , která měla být uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným. Listina není opatřena podpisem žalované, na jejím závěru je pouze vytištěno jméno žalované, bez uvedení data „podpisu“ či SMS kódu, není uvedeno, že by smlouva byla podepsána elektronicky v systému společnosti , právnická osoba, na stránkách www.rerum.cz. Úvěrující se smlouvou měl zavázat poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až , částka, , úvěr měl být úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % p. m. (měsíčně) a má podobu tzv. revolvingového úvěru, tedy o poskytnutí prostředků lze žádat opakovaně. Sjednané náklady na Úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5535,7 %. Žádost o úvěr žalobkyně nepředložila. Potvrzením o odeslání finančních prostředků a zprávou , právnická osoba, . má soud za prokázáno, že dne , datum, byla na účet žalované jako jediného disponenta vedený u této banky připsána částka , částka, od , právnická osoba, Doručení oznámení o zesplatnění úvěru žalované nebylo prokázáno. Výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne , datum, poštou na její adresu.4. Z výpisu z účtu žalované u , právnická osoba, . za dobu 6/2023 a 9/2023 soud zjistil, že konečný zůstatek činí , částka, , žalovaná jen v měsíci červnu u sazka.cz prosázela postupně přes , částka, , v červenci 2023 prosázela obdobnou částku. Její příjmy jsou tvořeny většinou vklady na účet v hotovosti a nepravidelně převodem od fyzických a právnických osob v různých výších. Další příjmy byly od společností , Anonymizováno, , ve výdajích byly zahrnuty pravidelné sázky u , právnická osoba, ..5. Soud z přehledu věcí vedených u Okresního soudu v , adresa, zjistil, že proti žalované je vedeno několik dalších řízeních a to různými úvěrovými společnostmi , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., přičemž žalovaná v době poskytnutí úvěru žalobkyní čerpala minimálně další tři úvěry, které jí byly poskytnuty ve výši , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, .6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, podle kterého žalobkyně poskytla dne , datum, na účet žalované částku , částka, , žalobkyně však neprokázala, že mezi , Jméno žalobkyně, . a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ani, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěry splácet. K procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele žalobkyně předložila pouze výpis z účtu, z něhož vyplývá, že příjem žalované v době poskytnutí úvěru tvořily pouze vklady v hotovosti a příjem ze sázek, výdaje žalované zahrnují především pravidelné sázky, přitom běžné výdaje na bydlení, inkaso a energie ve výpise zcela absentují. Z provedených důkazů nevyšlo najevo a žalovaná nenamítla, že by na dlužnou částku cokoli uhradila.7. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK).12. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti s výjimkou výpisu z účtu žalované nepředložila žádné důkazy, pouze tvrdila, že „úvěruschopnost ověřovala z veřejně dostupných databází ISIR,CEE,SOLUS NRKIa BRKI. Odesláním žádosti klient prohlásil, že má pravidelný příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti..... Úvěruschopnost klienta ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se 10 % musí rovnat životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. “ Žalobkyně však neuvedla konkrétní informace o poměrech žalované, z nichž při údajném výpočtu vycházela, nepředložila žádné důkazy, kterými ověřila, jaké má žalovaná pravidelné příjmy, kde pracuje, případně jaké má příjmy z podnikaní, ani jaké má výdaje (na bydleni, živobytí, vyživovací), zda má jiné závazky z jiných úvěrových smluv a zda své závazky plní nahlédnutím do příslušných databází, výsledek z údajného nahlédnutí neprokázala. Dále neprokázala, že by ověřovala zda na majetek žalo