8 C 263/2025-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Nárok vznikl ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela žalobkyně s žalovaným formou komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, a na jejímž základě poskytla žalovanému na jeho bankovní účet úvěr celkem ve výši , částka, . Žalovaný se na webové stránce nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Žalovaný dokončil registraci zadáním bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považují za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovaným. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , kdy se zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 40 % p.m. za první měsíc čerpání v kapitalizované výši , částka, splatných , datum, . Pro případ prodlení byla sjednána pokuta 0,1 % p.d. z částky v prodlení, kdy žalobkyně požaduje pokutu z jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně se k jednání také nedostavila, svou neúčast její zástupkyně se omluvila. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Žalobkyně k důkazu předložila listinu nazvanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , která měla být uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Listina není opatřena podpisem žalovaného, na jejím závěru je pouze vytištěno jméno žalovaného, bez uvedení data „podpisu“ či SMS kódu, není uvedeno, že by smlouva byla podepsána elektronicky v systému společnosti , právnická osoba, na stránkách www.rerum.cz. Úvěrující se smlouvou měl zavázat poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až , částka, , úvěr měl být úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % p. m. (měsíčně) a má podobu tzv. revolvingového úvěru, tedy o poskytnutí prostředků lze žádat opakovaně. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5535,7 %. Žádost o úvěr žalobkyně nepředložila.4. Potvrzením o odeslání finančních prostředků a zprávou , právnická osoba, . má soud za prokázáno, že na účet žalovaného jako jediného disponenta vedený u této banky byla připsána dne , datum, částka , částka, , , datum, částka , částka, , , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, 2x , částka, , vše od , právnická osoba, Doručení oznámení o zesplatnění úvěru žalované nebylo prokázáno. Výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne , datum, poštou na jeho adresu.5. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti s výjimkou výplatních lístků nepředložila žádné důkazy, pouze tvrdila, že ověřila výši příjmu žalovaného z bankovních výpisů či výplatních lístků a žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databází ISIR,CEE, SOLUS,NRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a byla mu schválena žádost o spotřebitelský úvěr.6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, podle kterého žalobkyně poskytla ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , dne , datum, a dne , datum, na účet žalovaného celkem částku , částka, , žalobkyně však neprokázala, že mezi , Jméno žalobkyně, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ani, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet. K procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele žalobkyně nic předložila pouze tři výplatní lístky, z nichž vyplývá, že příjem žalovaného ze zaměstnání činil od 5/2023 do 7/, částka, měsíčně. Z provedených důkazů nevyšlo najevo a žalovaný netvrdil, že by na dlužnou částku cokoli uhradil.7. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl žalobkyní poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK).12. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti nepředložila žádné důkazy (s výjimkou tří výplatních lístků), ani výsledky z dostupných databází ISIR,CEE,SOLUS NRKIa BRKI. Žalobkyně neuvedla konkrétní informace o poměrech žalovaného, z nichž při údajném výpočtu vycházela, nepředložila žádné důkazy (ani žádost o úvěr), kterými ověřila, jaké má žalovaný výdaje (na bydleni, živobytí, vyživovací), zda má jiné závazky z jiných úvěrových smluv a zda své závazky plní nahlédnutím do příslušných databází. Dále neprokázala, že by ověřovala zda na majetek žalovaného není vedeno exekuční řízení výstupem z Centrální evidence exekucí. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.13. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru porovnávala příjmy a výdaje spotřebitele a posuzovala způsob plnění dosavadních dluhů, či zkoumala jeho exekuční a insolvenční minulost. Tomu odpovídá i výsledek, když žalovaný úvěr vůbec nesplácel. Soud proto v dané věci soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že splnila svou povinnost stanovenou zákonem a před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.14. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto us