16 C 199/2025-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném (dále také spotřebitel) domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne , datum, poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr do úvěrového limitu , částka, (ve skutečnosti pouze , částka, ), který se žalovaný zavázal žalobci vrátit se sjednanou úrokovou sazbou 40% měsíčně, což je sazba 480 % ročně, a při RPSN 5518,06 %, dohodnutým způsobem. Žalovaný ale sjednané úvěrové podmínky nesplnil a na poskytnutý úvěr ničeho nevrátil. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení nevrácené úvěrové jistiny ve výši , částka, spolu se smluvními i zákonnými úroky z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.4. Ve vztahu k tvrzenému závazkovému vztahu mezi účastníky soud z písemné smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, do výše úvěrového limitu , částka, za sjednanou úrokovou sazbou 40 % měsíčně, což činí 480 % ročně, a při RPSN 5518,06 %, zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o.z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. neobsahuje vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis žalovaného. Žalobce tak neprokázal, že uzavřel dne , datum, (ani jindy) s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. v platném znění.5. I v případě, že by byla smlouva žalovanou řádně podepsána, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Přes výzvu soudu žalobce žádné konkrétní důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování běžných reálných výdajů žalovaného na jídlo, ošacení, bydlení, energie, odpady, léky, mobil internet, dopravu a pod. nepředložil ani je neoznačil. Z žalobcem předložených výpisů z účtů žádné takové konkrétní výdaje nelze zjistit, neboť žalovaný velkou část plateb hradil prostřednictvím karty. Navíc je z nich zřejmé, že počáteční a konečné zůstatky na účtu byly v minimální výši a že žalovaný není schopen finanční prostředky na splátky úvěru ušetřit. Žalobce pouhé výpisy z účtu žalovaného soudu předložil z důvodu, aby si soud zjistil úvěruschopnost žalovaného sám. Tak to ale nefunguje. Podle ustálené judikatury soudů bez zjištění a ověření běžných reálných výdajů nelze úvěruschopnost spotřebitele vůbec posoudit. Žalobce evidentně porušil ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a bylo mu zjevně zcela jedno, zda žalovaný úvěr vrátí či nikoliv.6. Výše uvedená smlouva o úvěru by byla rovněž absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o.z., neboť nepřiměřeně vysoká úroková sazba 480 % mnohonásobně překračuje obecnou úrokovou sazbu bankovních ústavů ve výši 13,5 %, zaokrouhleně celkem , hodnota, x.7. Pokud jde o vzájemné plnění, z doplněného žalobního návrhu a potvrzení , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému dne , datum, na jeho účet částku , částka, .Pokud jde o plnění žalovaného, soud z žalobního tvrzení žalobce ze dne , datum, , které nebylo žádnými důkazy vyvráceno, zjistil, že žalovaný žalobci na úvěrový dluh ničeho nezaplatil.8. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem upozorněn a poučen podle § 118a o.s.ř. na nepředložení řádně podepsané úvěrové smlouvy, na nepředložení důkazů o provedení úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele a na možnost doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy.9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že na základě nepodepsané nebo absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne , datum, poskytl žalobce žalovanému celkem částku , částka, a že žalovaný žalobci z této částky ničeho nevrátil. Plnění, které předchůdce žalobce poskytl žalovanému, představuje plnění bez platného závazku. , adresa, .000 Kč, kterou žalovaný dosud dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR , spisová značka, ze dne , datum, ). Podle skutkových tvrzení žaloby se v projednávané věci nejedná o vydání klasického bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z., nýbrž o spor o plnění ze spotřebitelské úvěrové smlouvy podle výše uvedených ustanovení.10. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. , spisová značka, i Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci č.j. , spisová značka, vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalovaného spotřebitele nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil soud jako přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.11. Ze všech uvedených důvodů uložil soud žalovanému podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit žalobci částku , částka, v soudem určené 3 denní lhůtě běžící od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku rozsudku).12. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaný dosud neocitl v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný měl v řízení větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).