16 C 325/2025-62 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce Multitude Bank. p.l.c. (dále jen předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému revolvingový úvěr do výše limitu , částka, , který se žalovaný zavázal předchůdci žalobce vrátit s dohodnutým úrokem 147 % ročně při RPSN 299,98 % sjednaným způsobem. Žalovaný ale své závazky ze smlouvy nesplnil a úvěrovému věřiteli dluží stále částku , částka, s příslušenstvím. Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění přílohy a ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, měl předchůdce údajně postoupit spornou pohledávku na žalobce.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.4. Soud z žalobcem předložené písemné smlouvy o poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru do výše limitu , částka, s úrokem 147 % ročně při RPSN 299,98 % Kč ze dne „, datum, bez označení číslem smlouvy“ zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o.z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. neobsahuje vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis předchůdce žalobce ani žalovaného. Žalobce tak neprokázal, že jeho předchůdce uzavřel dne , datum, (ani jindy) s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. v platném znění.5. I v případě, že by byla smlouva žalovaným řádně podepsána, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce žádné konkrétní důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepředložil.6. Výše uvedená smlouva o úvěru by byla rovněž absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o.z., neboť nepřiměřeně vysoký úrok za poskytnutí úvěru ve výši 147 % ročně 7,7 x překračuje obecnou úrokovou sazbu bankovních ústavů ve výši 19 % (Moneta bank a.s. ve výši 13,34 %, Raiffeisen Bank a.s. ve výši 23,86 % a ČS a.s. ve výši 19,9 %) a předchůdce žalobce tímto nepřiměřeným úrokem obchází ustanovení § 2395 o.z. o přiměřené odměně za poskytnutí úvěru formou úroků.7. Pokud jde o vzájemné plnění, ze sdělení ČSOB a.s. ze dne , datum, , které si soud vyžádal z podnětu samotného žalobce, soud zjistil, že v rozhodné době nebylo prokázáno připsání sporné částky na účet žalovaného ve smyslu § 1957 o.z. Z žalobcem předložených nejasných dokladů připsání sporné částky na účet žalovaného rovněž nevyplývá.8. Žalobce rovněž neprokázal, že podle smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění přílohy a ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, byla sporná pohledávka na něj platně postoupena.9. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem upozorněn a poučen podle § 118a o.s.ř., že uzavření sporné smlouvy nebylo žalobcem doloženo, že úhrada sporné částky žalovanému nebyla řádně doložena ani že sporná pohledávka byla na žalobce platně postoupena a na možnost doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy.10. V řízení žalobce neprokázal existenci platně uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, ani že jeho předchůdce žalovanému údajně dohodnutou částku skutečně zaplatil ani že je ve sporu aktivně legitimován. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).11. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu náklady nevznikly, soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).